Infiltrated

Kdo neinfiltruje s námi, infiltruje proti nám! Vertikální shooter s raketou a hordou létajících zabijáků je tu a je jen pro nás. Pravda, chvílemi je obtížnost lehce přestřelená, ale pro ambiciózní střelce to přece nebude pražádný problém, ne?

Infiltrated není výjimkou potvrzující pravidlo mezi novátorskými střílečkami. To si musíme přiznat hned na začátku. Na druhou stranu se sice zdánlivě tváří jako šedivý průměr, ale pokud se do ní zakousneme jako buldoci, může být pro někoho určitě i návyková. Je to prostě gameska dvou tváří.

Střílečka. Shooter. Pařba. Těmito třemi slovy bych mohl začít a současně zakončit svou dnešní recenzi hry Infiltrator. Ona totiž nic víc nepotřebuje… Ale vzhledem k tomu, že musím jakožto aktivní redaktor splnit svou povinnost, tedy jí plním. Možná po startu hry někoho z vás trochu zarazí průměrná grafika, ale chci vás ujistit, že se spolu se zvyšujícím se počtem nalétávajících nepřátel bude určitě zlepšovat. Ale abych nebyl jen superlativní – základní nedostatek Infiltrated, který sráží mé hodnocení, je nevyvážená hratelnost spolu s postupně přicházejícím pocitem stereotypnosti. Hratelnost je ovlivněna špatně optimalizovaným pohybem rakety po screenu – prostě pokud se dostanete až do strany na doraz, pak vaše nedobře postavené raketomety na obou křídlech nemají šanci sestřelit nepřítele, pokud se pohybuje po přímce nad vaším čumákem. Stereotyp se pak dostavuje díky stejným (a očekávaným) trajektoriím letících nepřátel, které se autor snaží zakrýt jejich zvyšujícím se počtem na screenu. Ale to současně zvedá obtížnost až za hranice průměrného pařana…

Co s tím? Doporučuji si hru odzkoušet na vlastní kožce. Asi se rozdělíte do dvou táborů, které budou hru mít rádi a naopak…