recenze
Brick Breaker 3D
Nyní bych rád upřesnil, o co jde, jak toho docílit a jaké vám hříčka nabízí možnosti. Princip arkanoidu, předpokládám, znáte všichni. Máte jakousi odpalovací plošku, kterou používáte na odpalování kuličky; to musíte provést tak, aby ona kulička při své cestě narazila do co největšího možného počtu cihliček a tím je zlikvidovala. Někdy můžete získávat různé upgrady, ty vám mohou například prodloužit odpalovací plošku, zvětšit počet kuliček apod., ale to mluvím o jiných hrách, třeba o Arkanoid 32. Dnes jsme ve 3D! Předcházející řádky jsem ale přesto nepsal samoúčelně, ale proto, abych vám názorně mohl předvést, v čem spočívá rozdíl mezi klasickým arkanoidem a tímto jeho jiným vyvedením. Tak předně jde o prostředí, kde se pinkací story odehrává. Zde se se svou ploškou nacházíte v jakémsi tunelu, to zda je veden přímo dolů nebo rovně před vás, záleží jen na pohledu, každopádně mu nikdo neodpáře, že v něm vládnou velmi podivné fyzikální zákony. Už jste někdy viděli, aby se puštěný míček odrazil výše, než odkud byl puštěn? Zřejmě jde o nějaký velmi technicky dobře zařízený tunel. V tom je ale právě zakopán pes. Po odrazu míčku totiž budete muset velmi dobře dávat pozor, abyste jej svou obdélníkovou ploškou neminuli.
Ne, že by to bylo extrémně těžké, ale vyžaduje to více pozornosti než 2D klasika. Pokud byste ale zjistili, že je to pro vás extrémní problém, můžete využít pomoc, již autoři přichystali - po stisknutí klávesy G se vám nabídne „souřadnicový“ pohled (jestli si to neumíte představit, je to čtvrtý obrázek na této straně), v němž lze odhad udělat mnohem snadněji. Většina „obyčejných“ arkanoidů nabízí někdy více, někdy méně zdařilé efekty a bonusy, které hru dělají zajímavější. S tím se bohužel dnes nesetkáte a já to považuji za jednu z největších chyb. K hraní vám tudíž zbývá jen pinkat do kostiček a těšit se, až je všechny vystřílíte, abyste postoupili do další obrazovky, kde na vás čeká akorát větší počet krychliček. V této gamese není téměř žádná akce. Žádné napětí. Nejhorší na tom všem je, že hráč může paradoxně zjistit, že těžší úroveň je lehčí, než předcházející snadná. Pokud je totiž počet krychliček větší, nemusí trávit dlouhé minuty snahou trefit se do jedné opuštěné kostičky. Namítnete, že podobný problém nastává i u 2D vyvedení arkanoidu, což je pravda, kterou máme všichni ověřenou na své vlastní kůži, ale zde je ten problém ještě o jeden rozměr větší - a to doslova a do písmene.
Upřímně řečeno, přiznávám, že bych od 3D grafiky čekal i něco víc, než jen znázornění pár krychliček, souřadnic a obdélníkové plošky. Celému Brick Breakeru chybí akčnost a trochu i svižnost- a totéž platí i o grafice. Připadá mi trošku staromilská, razící myšlenku, že v jednoduchosti je krása. Vypadá sice velmi pěkně, že kulička září a můžete tak sledovat pohyb jejího světla tunelem, ale jako jediný efekt je to poněkud málo. Co se týče hudby, doprovodných melodií je spousta, to hodnotím kladně, ale je to většinou hudba, jež se vám zřejmě líbit nebude. Není to nic moc.
Celkově se setkáte se dvěma až třemi zvuky, jde pouze o dva různé typy odrazů kuličky od stěn tunelu a jeden, když se odráží od plošinky. To mi též připadá žalostně málo. I když se může zdát, že jsem dnešní hříčku spíše zkritizoval, rozhodně to neznamená, že by byla absolutně nudná a nezáživná, že by neměla co nabídnout. Nedostatky v technické oblasti si vysvětluji snahou autorů zmenšit výsledný soubor na minimum, vždyť co by se dalo nacpat do 200 kB? Nejde sice o žádnou super průkopnickou práci, ale své kouzlo určitě BrickBreaker 3D má a každý fanoušek arkanoidu by si ho měl vyzkoušet!
stáhnout hru
- pokus o inovaci
- pěkný zvukový doprovod
- slušná hratelnost
- slabší technické zpracování
- po čase bohužel stereotypní
- vydáno:17.10.2004
- autor: Jeremy Paskali a Ian McCloy
- jazyk:en
- požadavky:P II, 333 MHz, 32 MB RAM
- platforma:Windows
- status:Freeware
- zahráno:2352
- multiplayer:Pouze jeden hráč
- velikost:0.24MB