Call of Gods

Mnohdy mi hlodá hlavou proč si tak rád zahraji RPG webovku, která se je založena na silném fantasy světě. Většinou se mi naštěstí dostane odpovědí ve výborné a propracované zábavě, která dokáže zaujmout hráče na dlouhé měsíce. Jednou z těch odpovědí je i Call of Gods.

Na první pohled celá záležitost vypadá tuctově. Uvítá vás slušně propracovaná hlavní stránka, která byla (vám se to už určitě nestane) ovšem mírně zmatečná, jelikož jsem se nejdříve přihlašoval přes starý web. Přes mírné komplikace jsem se nakonec dopracoval až na hlavní stránky tvůrců Aeria Games (vlastní pouze jednu verzi, původní hra byla dělána firmou Boyojoy). V tu chvilku jsem začal cítit radost (sice jsem o hře četl chvalozpěvy na mnoha fórech, ale člověk se musí přesvědčit sám), protože tihle vydavatelé málokdy vypustí slabou hru a poklady jako DDTanks, Ministry of War, Pirate Galaxy a další jsou už dost velkou zárukou kvality. U Call of Gods jsem dostal všechny cenné kovy dohromady. ¨

Registrace, obdržení e-mailu, login, prostě absolutní klasika u webové hry, příjemné je také na tom fakt, že si tímto otevíráte účet u Aeria Games a můžete se okamžitě přihlásit i do dalších her.

V Call of Gods si vybíráte, jestli budete hrát za Lidi, Elfy nebo temnou Nemrtvou stranu. Za svoji rasu budete dýchat, žít, bojovat a napadat i ostatní strany propracovaného fantasy vesmíru.

Cítíte to? To je vůně dobrodružství…

Call of Gods se s vámi moc nemaže, tutorial je sice velmi obsáhlý, ale pohledem zpět vám dá sice ochutnat všechny základní funkce světa, jeho pravidla a co v něm děláte, ale pro hlubší pochopení, nalezení triků a účinných přístupů vůči nepřátelům a i vývoji vlastní postavy musíte přijít sami. Věřte mi je to neskutečná zábava.

Výběr vašeho avatara z celkového množství šesti uchazečů je hlavně o tom, který národ vám padne do oka, jelikož právě tato osoba bude do bojů zasahovat naprosto mizivě. Uvítal bych sice větší rozmanitost, ale člověk aspoň nemá problém s dlouhým rozhodováním.

Celý svět je rozdělen na několik oblastí. Nenajde se zde sice žádné větší překvapení, jelikož složení váš hrad, kontinent, oblast s hrady ostatních spolu/protihráčů, dungeony a aréna není žádným větším překvapením. O to více však bylo překvapení nad propracovaností, fungujícím systémem hry a obrovskému množství aktivit, které ovšem nejsou zmatečné.

Jeden takový obyčejný den Nemrtvého warlocka (černokněžík)
Bylo by zbytečné a možná i trochu nudné zde rozepisovat krok za krokem, co můžete a máte dělat nebo výčet různých možností, proto se pojďme podívat na rutinu jednoho hrdiny během jednoho dne.

Pod černou kápí se rozsvěcují dvoje oči a na serveru 2 procitá warlock lvl 32. Zrovna získal několik zkušenostních bodů u speciální budovy, měl na výběr získat třeba více suroviny, ale vidina zvýšení úrovně vedla jeho kroky sem.

První rozhodnutí tohoto dne je návštěva hospody, kde se podívá, jestli se tu nepotulují nějací hrdinové a vůdci na jednu volnou pozici, ovšem ani po pěti free možnostech nechat nabídku změnit nenašel nic než bílá jména a ne fialová po kterých touží.

Ví, že ho povinnosti a úkoly volají, přesto se musí jít přesvědčit do svého hradu, že poslední vylepšení o velikosti armády a upgrade jedné z mnoha budov (jak na čtyři základní suroviny, tak i na upgrady nebo zvýšení limitu populace), byly ukončeny. Sebere, co bylo vydolováno a načerpáno, naverbuje jednotky, které bude pro nadcházející boje potřebovat, nechá zkoumat a vylepšovat další věci a jde zpět do světa. Na výběr má arénu, kde posledně dostal rychlou nakládačku, podívat se do nějakého dungeonu nebo na území nepřátelského národa. Náš vůdce se však přesouvá k poslední možnosti a to zaútočit kompletně na cizí hrad. Posledně toto farmaření prošlo a má dokonce celých 15 možných útoků.

Před samotným bojem ještě zkontroluje jeho již vycvičené vůdce jednotek, jestli jsou v plném stavu a pouští se do boje, který … je až silně jednoduchý, protože nepřítel je nejspíše neaktivní hráč, který už nemá žádné jednotky. Pobere tedy suroviny, žádné zkušenostní body a jde se dál.

Tady vyprávění na chvilku přeruším. Jedna z mála slabin této hry je velký počet neaktivních hráčů, na opravdové bitvy při útocích na cizí hrady jsem se dočkal v poměru 1:10 na již hráče bez jednotek. Ale pokračujme dále.

Warlock se po celku nudném útoku rozhoduje pro splnění úkolu, který obdržel v hlavním městě Necrolis a to se vypořádat se skupinkou neutrálních monster na místě zvaném Stygian Staute. Úkol je pod vidinou slušné odměny přijat a temný hrdina cestuje přes celou zemi, aby se střetl s hrozbou.

Zde se už střetává se silným odporem, bitva jako obvykle probíhá automaticky, ztráty jsou velké, ale nakonec díky dobrému rozestavění jednotek a masivní střelbě stovek nemrtvých mágů dává nepříteli poslední vítěznou ránu. Ztráty se přeci jenom dají jednoduše doplnit.

Boj je tu ve stylu Heroes of Might and Magic (pokud se používá jiný termín, tak se omlouvám za neznalost). Tedy do boje přímo nezasahujete a záleží hlavně na rozestavění různorodých jednotek, které mají své silné, ale i slabé stránky. Záleží také na velitelích každé skupiny, ale jakékoliv zapojení vašeho avatara můžete hned vyloučit, ten je v tuto chvíli jenom pro parádu.

Vítězství hrdinu nabudilo, a tak si několikrát útok zopakuje. Vrací se zpět, kde úkol dostal, u další NPC postavy si hned vyzvedne lehký úkol, aby donesl zprávu další NPC postavě (docela nuda) a vydává se směrem do dungeonu.

Neví proč, ale chodí po čtverečkované mapě, sbírá poklady a pořádně si zabojuje. V poslední úrovni byli nepřátele docela slabí, ale tady je to už horší.

I když systém průzkumu a pohybu v dungeonech není nikterak nový, jeho propracování je velmi dobře uděláno. Jedná se o další výborné zpestření a náplň.

Kolečko bylo uděláno, vše si ještě může mnohokrát zopakovat, ale nyní má nutkání si jít odpočinout a připravit se.

Mnoho maličkostí, které dělají hru speciální

Tato, řekněme, příběhová vsuvka nepopisuje přesně, co se na úrovni 32 dá udělat, ale jedná se o hrubý průřez hrou. Jedná se přirozeně o RPG, takže získávání zkušeností a vylepšování vašich velitelů je samozřejmostí. Krom různých předmětů je však přímo neovlivňujete a atributy se vylepšují automaticky.

Jsou zde obsaženy i věci jako obchodování, různé bonusy, odemykání nových a nových možností. Co mě však nadchlo, byl systém transmutace předmětů, který dává možnost skoro nekonečno výsledných změn vybavení. Další motivací jsou i hlavní cíle hry a velmi slušný systém aliancí (klanů).

Webovka je to opravdu neskutečně obsáhlá a nemůžu ji doporučit úplným začátečníkům, kteří z obsahu mohou být mírně zmateni. Call of Gods je více než nadprůměrnou hrou a klenotem pro již zkušené RPG pařmeny, která nabídne skvělý výčet aktivit.

Interface je více než přátelský a člověk, který už hrál aspoň jednu podobnou hru, dokáže většinu věcí rychle najít a ovládat.

Svět bojů a magie se nachází zde.