Crystal Cubes

Co takhle dát si zase jednou starou Pažitovu klasiku? Bude to sice postopadesáté, ale na druhou stranu, lepších nekomerčních tetrisů při svých toulkách internetem příliš nenajdete.

Asi těžko byste čekali, že se byť v jediné zdejší tetrisoidní recenzi objeví něco zvláštního, nečekaného či nějakým způsobem převratného. Jiné to nebude ani dnes. Prostě se mi dostal pod ruce další kvalitně zpracovaný tetris, toť vše. Když tedy pominu těch sedmdesát, osmdesát procent, který je jakousi rozvrhovou základnou všem podobným hrám, zbydou mi v rukách především dvě věci - grafika a hudba. A můžeme být jen rádi, že s obojím se Lars Peter Christiansen popral statečně a cinkání tělísek o dolní část obrazovky vám bude v uších znít ještě dlouho.

Crystal Cubes tak splňuje přesně to, co od hry podobného ražení na devětadevadesát procent očekáváte - tetris v jednoduchém a přítulném hávu. Je tady samozřejmě celá řada podobně zdařilé konkurence jako Tetrix nebo Tetron, takže finální krok záleží jen na vás.