Pusci

Hrdinou dnešní hry je človíček jménem Icy Tower… vlastně promiňte, jmenuje se Pusci. Nedivte se mi, splést si tyto dva, zdánlivě zcela odlišné, chlapíky není zas až tak těžké…Pusci jako by Icymu z oka vypadl.

Arkádové hříčky typu Icy Tower nalézají ve spárech freewaru velké uplatnění. Většinou se totiž volně šířitelné hry stávají útočištěm tří základních skupin. Předně jsou to lidé, kteří nemají dostatek peněz (a nebo dobré kontakty :-) na koupi komerční hry, ovšem tu nejvýraznější skupinu tvoří lidé s nedostatkem času. Free hry nalézají oblibu v mnoha kancelářích, o přestávkách ve škole… Jednoduše všude. Hrát je mohou jak mladí, tak i staří, vybere si každý. Třetí skupinu tvoří hráči mající ke komerčním hrám odpor, anebo lidé, kteří na ně zanevřeli kvůli pořád omílané hratelnosti. Právě ta je největším lákadlem i dnes recenzované hříčky jménem Pusci.

Puchi je z Japonska a nutno říci, že je to na něm znát. Je to zároveň i jeho jediná nevýhoda, japonštinou vládne jen málokdo a pakliže bychom na Puchim mohli nalézt nějaké výraznější negativum, tak jedině zde. Ale abychom zase nechodili dlouho kolem horké kaše; Icy Tower jsem zmiňoval jen kvůli jeho nápadné podobnosti s dnešní hrou. U obou jde o to samé. S panáčkem skáčete po různých plošinách a snažíte se dostat na předem určité místo, anebo naopak nasbírat co nejvíce bodů posunem po mapě. Největší rozdíl je v tom, že Pusci není nějak přehnaně vytrénovaný a zvládá jen ty nejzákladnější pohyby, zatím co Icy skáče jedna radost a desetimetrová výška je pro něj nic. Za druhé se oba tituly liší v samotném principu. Teď nepopírám, co jsem napsal o kousek výše, ale v IT prostě skáčete odshora dolů, s Puscim se naopak snažíte dostat z levé části obrazovky co nejvíce doprava. I prostředí jsou pravými opaky. Zatímco Tower skákal na neurčitých místech, jež se vždy shodovala pouze v tom, že byla co možná nejvíce vysoká, Pusci se ocitá ve velice bizardních lokacích. Začínáte na obrovských houbách. Všude možně leže různá havěť, jejíž dotyk se rovná smrti… není radno si zahrávat s napohled mírumilovnou muchomůrkou!

Pusci má však jednu velkou nevýhodu. K Icy Towerovi se vždy rád vrátím i po několika měsících, po několika letech, jenže v tomto případě tak asi neučiním. Již po několika málo desítkách minut se začal dostavovat stereotyp a to není vizitka zrovna dobré hry. Grafické zpracování je vesměs dobré, ovšem samotný hlavní hrdina vypadá přinejmenším divně… Vesměs je ale Pusci dobrá hříčka na jedno odpoledne, hledáte-li něco na delší pobavení stále je tu druhá možnost…