Bleh!

Planeta Boing je zanešena Shitheady, které z vaší krve vytvořil zlý Munch. Zbavte se nepřátel, najděte klíč k portálu a pomstěte se arcinepříteli Munchovi za smrt svých rodičů a jejich lékaře! Práce je až nad hlavu, tak se moc nezdržujte...

Problémem nic neříkajícího názvu je, že nevíte, do čeho jdete. Alespoň si tak můžete přichystat překvapení. Je jen otázka, zda to nebude překvapení spíše nepříjemné. Ale u Bleh! si můžete být jistí, že rozhodně nebude. Podivný název je zde proto, že Bleh je stvoření mimozemského původu, příslušník rasy Boing, taktéž na planetě Boing žijící. Poznáte ho podle neforemné postavy a jediného oka. Příběh není, stejně jako u většiny arkád, příliš důležitým aspektem hry, o čemž svědčí i jeho umístění pouze jako textového dokumentu ve složce s gamesou samou. Jde o to, že na vaší planetě se objevila hrůzná nákaza, která způsobuje explozi postižených jedinců. Nakazí se i Blehovi rodiče, proto se náš hrdina jde optat na radu doktora. Ten mu radí, aby navštívil Zemi a dovezl kávu, a hned po vyřčení této rady doktor exploduje. V přípravách na cestu vzniká napětí mezi Blehem a tajemným Munchem, který nakonec získá Blehovu krev a vytvoří z ní potvory zvané Shithead, jimiž zaplní celou planetu Boing. A vy je nyní máte zlikvidovat, najít portál vedoucí k Munchovi a zlikvidovat jej. To je tak plus mínus vše.

Mnohem důležitější je ale to, jak se k vám hra hned ze začátku chová. Když si ji spustíte, budete ihned kontaktováni jakýmsi svým průvodcem, doktorem N (to je bratr toho doktůrka, co vás poslal pro kávu na Zem), a ten vám sdělí základní principy ovládání a hraní v tutorialu. Pak vás pomyslně přenese do své laboratoře, z níž můžete navštívit deset lokací různě po celé planetě rozesetých, abyste tam navrátili pořádek. Jde tedy o deset misí. V každé z nich musíte posbírat čtyři písmena, překvapivě je to B, L, E a H. Abyste byli v obraze úplně, podotýkám, že jak jsou okna s misemi srovnána zleva doprava, jde tímto směrem také obtížnost, nicméně začínat můžete kdekoli a pokračovat pak také. Všechny světy jsou rozmanité. Každý z nich je určitým směrem tematicky zaměřen, což už lze vyčíst z jejich názvu. Navštívíte tak Jungle Island, kde se budete pohybovat scenerií připomínající džungli, dále třeba Lava Caves, Wind Temple, kde budete moci využívat větrných proudů k pohybu, až po Downtown, jehož tématem je zřejmě underground měst (zejména co se týče drog, což se dá usuzovat z poletujících stříkaček) nebo také hřbitov. Většinou platí, že každý svět s sebou nese určité své specifikum, například na hřbitově nesmíte stát na náhrobních kamenech apod. Mise nejsou nijak složité, stačí prokázat trochu zručnosti a likvidace nepřátel nebude pro vás žádným problémem. Ano, povaha nepřátel je velmi dobře vystižená už v jejich názvu - Shitheads. Ovládání je jednoduché, pro pohyb šipky, skok Shiftem a střelba mezerníkem. Hru si můžete libovolně po dokončení mise uložit, to se dá hodnotit jedině kladně.

Grafika na vás může působit trochu dětinským, až naivním dojmem, ale říkám si, proč ne. Je přehledná a není odpudivá, nač na ní tedy hledat za každou cenu chyby. Jsem velmi potěšen, že kladně lze hodnotit i zvukovou stránku věci. Melodie, které se navíc také vztahují k tomu či onomu prostředí, v němž se právě nalézáte jsou nevtíravé a dokreslují situaci, zvuky nejsou výrazné a proto není jejich nedostatek tak tragicky „slyšet,“ jak tomu někdy bývá. Celkem vzato je tu před námi velmi povedená gameska, která si dozajista pozornost zaslouží nejen pro svůj zajímavý námět, ale hlavně pro nenáročnou zábavu, kterou spolehlivě přináší.