Fragmentation

Za vámi se bortí chodba z kostek a vám nezbývá než běžet, nabírat rychlost a doufám, že se o nic nezarazíte. Fragmentation vás zadýchá a dozajista na chvíli pobaví.

Co je psáno výše, platí o celé herní náplni. Prostě je třeba běžet a běžet a běžet, dokud neuděláte chybu nebo několik chyb a rozpad celého koridoru vás dožene. Neexistuje zde žádný konec (aspoň jsem na žádný nenarazil), což je trošku škoda. Vše je naštěstí nahrazeno příjemným spádem, celkem příjemným pohybem a schopností otáčet celou tou chodbou, což přidá do jistého pocitu svobodna. Nejedná se o nic dlouhodobého, prostě si hru několik vyzkoušíte, zkusíte co nejdále doběhnout a s úsměvem na rtech poté půjdete zkusit něco dalšího.