R.G.B.

Graficky skvěle vydařená střílečka, kde se nebude dělat nic jiného, než střílet a to kadencí, jakou nikde jinde nenajdete! Jestliže máte chuť se proletět nad krásně vymodelovaným světem plným nepřátelských letounů, nemůžete minout RGB!

Dnešní hra je typickou japonskou střílečkou. Je zajímavé, jakou si tyto gamesy ze země vycházejícího Slunce vytvořily subkulturu. Jsou si velmi podobné, jsou stavěné na velmi podobných principech (neřku-li úplně shodných) a přesto jsou velmi oblíbené. Možná to bude tím, že hráči poskytují naprosto čisté odreagování beze zbytku. Samozřejmě, že jen v případě, jestliže nejste militantní pacifista. Nekladou totiž vůbec žádné nároky. Báječně se proletíte, zastřílíte si, užijete si velmi pěkné technické zpracování, jež je pro ně naprosto příznačné, a přitom nemusíte přemýšlet o žádném úkolu, nemusíte zdlouhavě plánovat jakékoli strategie, nejste nuceni cokoli dělat v časovém limitu, ba nejste omezeni vůbec nijak, ve většině případů ani počtem životů, což už tak běžné není. A shodně všechny vás po čase touto svou na první pohled skvělou nenáročností zaženou do stereotypu. RGB je klasickým zástupcem této kategorie. Pokud vás zajímají vesmírné střílečky, snad by vás mohla zaujmout i hra 3D Astreoid Impact nebo Creature Jungle 16

Pakliže hledáte v hrách nějaký hlubší smysl, rádi se pídíte po příběhu a sledujete jeho náhlé zvraty, budete velmi zklamáni. RGB nemá příběh, RGB nemá hlubší smysl. Na bitevní vzdušné pole vletíte naprosto nepřipraveni a máte jen pár sekund na to, abyste se dali dohromady k boji. Protože pak začne mela. Přižene se prvních pár soupeřů a začnou okolo sebe metat různobarevné střely rozličných tvarů a stylů detonace. Nemáte prakticky šanci se této spršce vyhnout, proto spouštíte i své hyperfuturistické kulomety a snažíte se oplatit stejnou mincí. Po pár zásazích se nepřítel za doprovodu krásné detonace loučí se životem. Nebo si nepřítele můžete pomocí skvělého magnetu „přitáhnout“ a on bude svou výzbrojí nápomocen vám! To ale byl jen začátek. O chvilinku později se přižene další zabijácká kohorta, jež opět vyprazdňuje své palubní arzenály s jediným cílem vás zlikvidovat. Protože jich je tentokrát moc, použijete další svou báječnou zbraň- ničivý kruh kolem sebe metající mini-střely, jež vás zcela jistě na moment dotěrných soků zbaví. Jakmile se prokoušete na konec mise, čeká vás velký boss, poněkud silnější odvar toho, co jste v misi potkali. Takový boss nejen, že je téměř nezničitelný, disponuje těmi nejúčinnějšími kanóny, ale může také metat samostatná vznášedla, která vás budou zaměstnávat.

Přemýšlíte, jak se tohle dá se třemi životy ustát? Řeknu vám na rovinu, že nedá. Ale ani v tom není problém. Řešení je pro tyto japonské střílečky též příznačné. Když vám totiž život dojde, stačí si zvolit, že chcete ve hře pokračovat a jede se dál. Snadno tak projdete misi za misí, porazíte kohokoli a dohrání je jen otázkou času. Pravdou ale je, že to je přesně ten moment, kdy vás může začít jen bezduché střílení a procházení dál a dál prakticky bez překážek velmi silně nudit. Není zde přítomen jakýkoli motivační prvek, snad se jen můžete těšit na to, jak bude vypadat další svět. Ovládání je snadné, jen jde o to ho najít. Vy ale již nic hledat nebudete muset. Střelbu zajistíte klávesami Y,X,C (pod každou klávesou je skryta jiná zbraň) a pohyb kurzorovými šipkami.

Technicky je RGB na vynikající úrovni, to jsem ostatně již naznačil výše. Grafika je naprosto perfektní, snad by mohla někomu připadat i přeplácaná. Je to ale prostě a jednoduše styl těchto hříček a zpravidla platí, že kdo zrovna nemusí jejich grafiku, nemusí ani je samotné (což je pochopitelné, protože téměř veškeré kouzlo je právě v grafickém provedení). Musím ale říct, že v RGB je okolí té armagedonické bitvy opravdu krásné a velmi povedené. Zvukově je gamesa lehký nadprůměr. A ještě malé upozornění: hra vyžaduje DirectX 8.1, takže jestli jej nemáte, nainstalujte si ho, jinak si nezahrajete.