Hall of Shadows

Račte vstoupit do temného bludiště plného monster, bájných pokladů, hnilobného puchu a rozpadajících se těl... Je jen na vás, jestli najdete cestu ven dříve, než z vás krvežízniví démoni vysají poslední kapku krve!

Začnu netradičně tím, že mám veliký problém, kam Hall of Shadows zařadit. Nebylo by to tak zlé, kdyby to byl problém jen můj, ale je dost možné, že jej měli i jeho tvůrci. Má to být gamesa typu „bludiště,“ v níž jde spíše o strohé bloudění cestami a hledání východu, nebo má trochu nakukovat do žánru RPG, kdy potkáváte na své cestě rozličné postavy, můžete s nimi nějakým způsobem komunikovat, vylepšovat vlastnosti svého hlavního hrdiny? Skutečně, těžko říct. Na to, abych řekl, že jde o prachobyčejnou bloudicí hříčku (jako Mazes 3D), má příliš „mnoho“ RPG prvků, na to, abych řekl, že jde o RPG jich má ale příliš málo. Nechme tedy snahy o zařazení, které není zase až tak důležitým aspektem, který by rozhodoval o bytí či nebytí, pojďme se tedy společně raději podívat, co nám to dnes Bukster games přichystali.

Název zní poměrně temně a jako takový jej můžeme s hrou hodnotit jako výstižný. Dostanete se totiž do velmi temného bludiště plného stvůr, démonů, ale i dobrých stvořeníček, která neváhají vám poskytnout svou pomocnou ruku, ovšem za nějaký ten úplateček, samozřejmě. Navíc cesty bludiště jsou klikaté a sáhodlouhé, přičemž jediným vaším úkolem a cílem je dojít k vratům, jež vám pomohou vyjít opět na světlo boží. Nejdřív si ale musíte navolit, jaké to všechno má být. Musím určitě ocenit možnosti nastavení (žel, brzy se ukáže, že jde o jednu z mála věcí, které chválit lze). Nechci dělat kompletní výčet, ale aspoň tematicky- vybrat je možno si velikost bludiště, od skutečně malinkého, které projdete za pár minut, až po obří verzi této stavby, v níž si budete připadat snad jako Théseus hledající Mínotaura. Dále si budete moci zvolit, kolik že to monster chcete na své cestě potkávat. Přimlouval bych se, abyste si jich navolili ihned od začátku pokud možno víc než míň, neboť když jich je málo, hra ztrácí glanc a stává se z ní naprostá nuda. Nemáte sice šanci si vybrat, kolik zástupců jakého druhu těchto stvůr bude, protože jich existuje vícero, ale to vůbec nevadí. No a nakonec si z nabídky ještě zvolíte podobu sebe sama, tedy hrdiny. A pak už začne mazec.

Začínáte zřejmě na náhodně zvoleném místě v celém systému chodeb. Všechny jsou stejně široké, jak je patrno i z obrázků. Většinou máte pouze dvě možnosti, jakým směrem se vydat- nahoru, dolů nebo doprava, doleva. Křižovatky nejsou tak časté. Takže se vypravíte jedním ze směrů. Na cestě budete potkávat již zmiňované démony, kteří mají různou podobu, od hořících obrů až po mečem ozbrojené kostry, jaké pamatujeme třeba z Prince of Presia. Co je důležité; jakýkoli kontakt s těmito bytostmi znamená boj. V míru s nimi prostě nevyjdete, ani kdybyste se přetrhli. Proto je nutné mít na zřeteli několik ukazatelů ze spodu obrazovky. Jde o stav brnění, aktuální stav konta hitpointů a zdraví. Kdykoli tedy na potvoru narazíte, postaví se oba soci proti sobě a nezávisle na vás se začnou častovat ranami. Končí ten, komu dřív dojdou hitpointy. Každým soubojem jich většinou pár ztratíte, občas se vám jich jiné množství vrátí, ale nepřišel jsem na žádné pravidlo, jakým to je ošetřeno, ale netvrdím, že neexistuje. Pokud se ptáte, jak jsou bitky zábavné, tak musím s politováním konstatovat, že moc ne. Je to hlavně proto, že vy na ně nemáte vůbec žádný vliv, jejich výsledek se tedy dá poměrně přesně odhadnout již dopředu a celé putování se pak podobá spíš zabijačce na pokračování.

Ovšem nejsou to jen rozliční nepřátelští tvorové, na něž narazíte. Potkáte i jakousi dobrou vílu, která je vám ochotna za určité drahocennosti (které můžete během své cesty získávat z různě poházených truhel) nabídnout vylepšení stavu zdraví, na krátkou dobu vyznačit bludištěm cestu do cíle nebo dokonce prodat mapu celého objektu. A to už se vyplatí, jak se říká v teleshopingu. Jaký má hra ale smysl potom, to opravdu netuším. Pokud chvíli hrajete, určitě jste si všimli, že ovládání, jinak tradiční a velmi jednoduché, jde poněkud ztuha a že náš milý hrdina se rád zasekává, což také na radosti a spokojenosti hráče nepřidá, navíc to působí docela neprofesionálně. A co se ještě týče ovládání, varuji vás před stisknutí klávesy Escape během hry. Bez varování to znamená okamžitý návrat do Windows. No a teď asi nadešel pravý čas okomentovat trošku i technickou úroveň. Nebudu ji nijak rozebírat do detailů, snad postačí, že je docela podprůměrná. Grafiku bych ještě jakžtakž přestál s označením průměrná, ale zvuková stránka věci je docela žalostná. Tedy, co říci jako závěrečný verdikt? Možná by se dalo navázat na úvod. Chybí tomu hodně do RPG, na obyčejné bludiště je toho zase moc. Pocit, že tady něco chybí, budete během hraní mít stále a zábava to zas až tak velká není.