Hobo Soccer

Pro všechny fanoušky fotbalu, ale zdaleka nejen pro ně, je dnešní hra tím pravým ořechovým. Svým zpracováním určitě zaujme i ty, jež si rádi zahrají nenáročnou hru třeba proti kamarádovi.

Hry, jejichž zpracování je podobné tomu, které je možno vidět u Hobo Soccer jste několik určitě již hráli. Tyto hry jsou zpravidla sportovní a většinou je v nich ale taková tématika, jako jsou sestavy apod., zredukovaná na absolutní minimum, takže následně se třeba hokej hraje ve dvou hráčích, prostě jde jen o zábavu, nikoli o realističnost. Právě jednou z těchto her je i Hobo Soccer.

Hobo Soccer vzhledem k podobným hrám, jak jsem je popsal výše, přináší však až nečekané množství nastavení hry a to i úrovně obtížnosti, což také nebývá vždy běžné. Nejdříve se však podíváme na to, jak hra samotná vypadá., abychom se pak mohli plně věnovat jednotlivým módům. Fotbalové utkání sledujete z ptačí perspektivy, vše je provedeno ve 2D. Hřiště se tváří jako fotbalové, ale v jistých detailech se liší. Liší se například kvůli jednoduchosti v tom, že postranní čáry (u Hobo Soccer jsou postranní čáry koncem hřiště) odrážejí míč do zpět do hřiště. Dalším rozdílem je například i branka, která je, jak je patrno z obrázků, úplně za úrovní brankové čáry normálního fotbalu. Na hřišti se pohybují dva nebo čtyři hráči, to podle nastavení, což si teď rozebereme.

A začneme možností, kterou můžete využít okamžitě bez toho, abyste museli mít ještě někoho „povolného“ při sově, totiž singelplayerem. Pokud si ho tedy zvolíte, stanete před nabídkou obtížnosti. „Amateur“ je fér hra- jeden na jednoho, bez brankářů. Tu si zvolíte, pokud se horu teprve začínáte, když se totiž naučíte dobře ovládat svého hráče, bude vám připadat jeden soupeř jako směšná překážka v cestě za vstřelením gólu. Tehdy si zvolíte obtížnost „Professional.“ Zde se už proti vám postaví protivníci dva, nicméně se opět obejdou bez brankáře. Poslední možností obtížnosti je „Hobo.“ Pokud si tuto zvolíte, čeká vás soupeřův tým složený se dvou hráčů v poli a jednoho brankáře, takže dosažení branky už zdaleka nebude vůbec snadné.

Zcela jinak je tomu, když s sebou máte ještě jednoho človíčka, který s vámi chce hrát. A nejedená se zdaleka jen o otřepané, že ve dvou je hra mnohem zábavnější. Hobo Soccer vám v takovém případě totiž nabízí mnohem zajímavější menu, než jen hru jeden proti druhému, která ale také samozřejmě možná je. Můžete si však také zahrát jeden proti druhému i s brankáři, které už však neovládáte. Brankáři jsou sice ovládáni počítačem, ale výrazně špatně nechytají. Třetí, poslední možností hry ve dvou, je kooperace. To znamená, že budete s druhým člověkem hrát v jednom týmu. Poslední jmenovaná možnost má také své nastavení obtížnosti, které je stále podle stejného formátu- na amatéra je počet protihráčů stejný, na profesionála o jednoho větší a na hobo už se proti vám staví navíc i brankář.

Teď by bylo dobré říct něco k ovládání. První hráč ovládá svého malého fotbalistu klasicky šipkami. Pokud se ptáte na klávesu, jíž střílíte, zklamu vás, protože vše je obstaráno tím, že se míč od vašeho hráče odráží. Druhý hráč zase ovládá svého fotbalistu klávesami W, A, S, D, které plní úlohu kurzorových šipek.

Nakonec je tu opět hodnocení grafiky a zvuků. O grafice jsem se už vlastně troch zmínil výše Ptačí perspektiva a čistokrevné 2D provedení nedávají moc příležitostí pro nějaké extra efekty a je tomu tak. Čeho si maximálně všimnete, že po vstřelení gólu se jeden tým zjevně raduje a druhý smutní. Jinak je ale grafika přehledná a vkusná. Zvuky ve hře jsou, i když jejich kvalita není zrovna slavná, nicméně atmosféru dokreslit stačí, v menu vás dokonce oblaží (i když o tom pochybuji) i doprovodná melodie.

Hobo Soccer je rozhodně hra na pobavení, na oddech, nikoli na něco jiného. A ani od ní nic jiného nečekejte. Ale za zahrání rozhodně stojí.