Chex Quest 3

Byly doby, kdy jste se z pohledu první osoby vesele proháněli chodbami s plně nabitou brokovnicí a ládovali těžce nastřádanou munici do dalších vojáčků, ohnivých koulí, obřích pavouků a dalších krasavců. Ta hra se jmenovala Doom a byla to první asociace, která mě napadla při prvním hraní Chex Quest 3.

Vyměníme-li potoky krve za zeleňoučký sliz a motorovou pilu za lžičku (s lehkým elektrickým nábojem), doomovská tradice a nostalgie se ukáže v celé své kráse.

Akcičku začínáte volbou některé ze tří epizod a také obtížnosti. Pro začátek a takové to otrkání jsem si zvolil náročnost nižší, ale hra má takový pohlcující efekt, že brzy snad každý pocítí potřebu to ještě trochu okořenit. Pohybujete se v komplexu chodeb, dveří a plošin. Chodby jsou klikaté, dveře zamčené a plošiny výsuvné. Se stavebním plánem místností už nelze udělat nic, ale jejich obsah lze velmi obratně likvidovat. Je tu spousta slizek, které by se rády podělily o pár dávek prvotřídního slizu zdraví škodlivého. Skrz pěknou řádku futuristických zbraní, které měníte číslicemi, je to ta nejzábavnější část hry. Elegantně a zdálky z vašich nepřátel vytvoříte hezký želatinový flek (toto se lžičkou opravdu moc nejde). Druhou podstatnou část hraní obstarává běhání a hledání klíče potřebné barvy. Ten vám otevře cestu dál.
Po zemi se povalují náboje, zdraví a brnění. To všechno by vám mělo pomoci k vyrovnanému boji s ufouny.

Hra je navíc dobře ozvučena a mrmlání „rosolíků“ přijemně doplňuje atmosféru.
Není to poprvé, co se Chex Quest objevuje na našich monitorech. Když už nic jiného, tato verze nepotřebuje ke svému spuštění DOSbox, což vnímám jako další plus.