Oolite

Dnes si už málokdo pamatuje na počátek osmdesátých let, kdy dvojice rozpustilých mladíků David Braben a Ian Bell šokovala herní veřejnost svým Elite. Oolite - jak lze odhadnout už z názvu - je jeho velmi podobně stavěným pravnoučetem.

Tento fakt vám pravděpodobně neunikne, pokud jste byť jen viděli screeny z obou her. Oolite se v žádném případě nesnaží hrát si na žhavou, řádně graficky ošetřenou novinku (což se dá u party nadšenců, kteří se zhlédli ve více než dvacet let starém kousku, relativně čekat). Oolite sází všechny své karty na komplexnost a sázka to byla více než dobrá - než se se svou malou, rezavou kupou mezigalaktických nesmyslů propracujete k řádné pověsti a kolosálnímu korábu, uplyne opravdu hodně času.

Oolite tak platí za výbornou alternativu pro ty, kteří nehrají hry pro efekt, zato mají velmi rádi propracovanost starého Elite nebo jednoho z pěkné řádky jeho následovníků... Nebo se domníváte, že Frontier, Privateer, Wing Commander nebo série X povstaly jen tak, samy od sebe? ;)