John Packadge

Ano, už je tomu tak – další typická „Jazzuovka“ spatřila světlo světa. Jako obvykle se také jedná o chytlavou hříčku s perfektním nápadem, přičemž po lehce kontroverzních tématech Jazzuových předchozích her dnes sáhneme po něčem relativně nevinném – budeme balit všelijaké zásilky.

A takové balení, ač to tak nevypadá (respektive záleží na výkladu slovesa „balit“), může být občas velice obtížné. Zvláště pak, musíte-li jakýsi objekt (ať už pravidelného nebo nepravidelného tvaru) obalit do různě velkých kusů „obalu“, které jsou pevně dané a jediný způsob jak s nimi pohnout je udělat z nich součást obalu.

Nechápete? Je to vlastně úplně jednoduché. Tedy ten základní princip. Vy ovládáte černý objekt, který potřebujete zabalit. Různě velké kusy obalu jsou rozházeny po herní ploše a vy je na objekt nalepíte tak, že jím do nich „vjedete“. Zabalen je objekt tehdy, když se všechny jeho části dotýkají nějakého kusu obalu, a to i rohy, v tu chvíli postupujete do dalšího levelu. Ty levely budete moci mimochodem procházet ve dvou módech – missions a score game. Missions jsou myslím jasné – ve třech obtížnostech po třech kolech (plus intro a gift level) se prokousáváte, dokud se neprokoušete (a to vám pěknou chvíli zabere). Score game je velice zajímavý mód – prostě balíte jeden balík za druhým, přičemž obtížnost není příliš vysoká a po každém úspěšně zabaleném objektu se jakoby přesunete do dalšího kola a balíte znovu. Říkám jakoby, protože vždy podle obrysů vidíte, jaký tvar bude mít nový balík a kam se zhmotní různé obaly, což je na jednu stranu zajímavé, ovšem ta druhá mi tak nějak říká, že to je featurka tak maximálně k vašemu vystrašení. Ale abych uzavřel Score game, rozhodně je to mód stejně zábavný jako Missions a vydrží vás bavit pěknou chvíli.

To ovšem není vše, kromě dvou výše zmíněných módů vás totiž zatahá za obočí ještě tlačítko „user levels“. Ano, znamená to, že v této hře najdete i editor levelů a že si ty vytvořené levely dokonce budete moci zahrát. To beru rozhodně jako plus, protože v případě, že by se editor podařilo podstrčit někomu podobně nápaditému jako je Jazzuo, snad ani nebudu domýšlet, co by na nás také z gamesky mohlo vybafnout.

Jazzuovkám bývá často vytýkáno technické zpracování. Inu, na jednu stranu se mi jeho svérázný způsob kreslení líbí, hudba je rozhodně originální (a to myslím v dobrém slova smyslu) a úvodní slovo spojené s animací mluvícího Johna Packadge před každým kolem je rozhodně zábavné. Ovšem ta druhá strana se sem opět vkrádá a nemůžu jí přeci jen vykopnout, když poukáže na nekvalitní nahrávku hudby i zvuků, v podstatě absenci jakékoliv grafiky u balíku/obalu (obzvláště ty by se daly zpracovat mnohem lépe), neuměle zpracovaná menu a pár dalších věcí. Tak to ale už s Jazzuovkami chodí a je jen vaše věc, dokážete-li tyto neduhy překousnout. Já s tím problém nemám.