Ball 2

Představte si nějakou „oldskool“ plošinovku, ve které se proplétáte malými levely plnými monster, pastí, výtahů a dalších záludností. Tak, teď si zkuste hru projít se skákající hopsakoulí – to je totiž esence Ball 2, obtížné, ale zábavné a chytlavé arkády.

Pokud by se jednalo jen o klasickou zručnostní hopsačku, pravděpodobně by hra zmizela v propadlišti dějin, ale nápad s nepřetržitě skákajícím míčkem, který může jen snížit výšku výskoku, je vskutku skvělý a přidává hře spolu s velkou porcí obtížnosti úplně novou dimenzi. Nechci ale odradit méně zručné hráče – Ball 2 není nehratelně těžká hra a navíc v menu obsahuje nastavení rychlosti, ale to bych vám doporučoval použít až v krajních situacích, jinak si zkazíte veškerou zábavu.

Level design je totiž (ač obtížný) velice nápaditý a zábavný a je hlavním faktorem, který dělá z průměrné hry naprosto návykovou věc. Setkáte se s mnoha druhy potvor, pohybujícími se plošinkami, zařízeními které vyflusnou míček na určité místo, bombami, rozbitnými zdmi a mnoha dalšími většinou více či méně profláknutými předměty. Jak jsem ale již řekl – v kombinaci s nepřetržitým hopsáním a odrážením se (nebojte, to jen drobně) od těch elementů, které vás rovnou nezabijí, se jedná o skvělou zábavu, která vás zaměstná na slušnou chvíli.

Grafika je stejně jako u ostatních her od N.I jakýmsi pokusem o retro, ovšem v tomto případě se mi zdá zdaleka nejpovedenější – má mnohem blíže k opravdovým kvalitním retro hrám a kouká se na ni mnohem lépe. Hru trochu kazí jednoduché zvuky a žádná hudba, ale i tak se jedná o slušný, velmi hratelný kousek, který by neměl žádný plošinovkář minout.