Axilox

Je až překvapující, kolik výborných a originálních nápadů může obsahovat taková obyčejně působící logická hra. Zajímavá svým ovládáním, velikostí i zpracováním, to je Axilox.

Vznik samotné logické hry nemusí být až takový problém, na jaký to může vypadat. Taková obyčejná logická hra může být i podivné bludiště nebo místnost plná všech možných páček a tlačítek a váš úkol bude otevřít nějaké vzdálené dveře a sbírat různé klíče.

No jo, je to sice logická hra, ale nepřináší vlastně nic nového, takových odrůd tady máme spousty a časem už vlastně ani moc nepobaví. Rozdíl ovšem je přijít s něčím zcela novým. A hra Axilox se rozhodně řadí do té druhé skupiny. Vše, co zde děláte, je fanatický sběr čísel. Hrací pole ve tvaru čtverce je rozděleno na další menší čtverce, na kterých jsou bílá nebo černá čísla. A v těch barvách je celý problém hry. Hrají proti sobě dva hráči, přičemž jeden hraje pouze ve vodorovném směru a druhý ve svislém. Sbírají se samozřejmě vždy ty čísla, která jsou pro toho kterého hráče určena (za ty pak dostává body, za opačnou bavru zase příslušný počet bodů ztrácí). Největší požitek je tedy z takové hry, kdy oba potřebují tutéž barvu. To už pak musí člověk i přemýšlet a párkrát radějí vzít i špatné čtverce, aby pak (po vyčerpání všech dobrých) mohl soupčře „sunout" na ty vysoké ztrátové. Možná si řeknete, že je to třeba nefér, když ve vodorovném směru je vedle sebe víc políček sbírané barvy než ve svislém. Ovšem nic není tak nevýhodné, jak se zdá.

Druhý hráč přece také může ovlivnit, ve kterém řádku či sloupci se bude odebírat příští tah. Hra je vcelku rychlá a hlavně zábavná. Zvuky zde sice postrádám, grafika rozhodně připomíná spíš dobu před 10 lety, ale když to tak uvážíte, není to nic, co by hru nějak vážně zhoršovalo.