Ride the Lightning

FPS, toť magická zkratka. Aktivity v první osobě, neboli „doomovinky“, jsou jedním z aktuálních žánrů. Není se tedy co divit, že se nám na obzoru objevila gameska s názvem Ride the Lightning, která má ambici okouzlit freeware scénu svou majestátností.

Na úvod bych rád sdělil něco o příběhu hry. Jsme v roli tajného člena NSA, konkrétněji jsme součástí elitního týmu pod kódovým označením Ride the lightning. Tento název skupiny vychází z faktu, že všichni členové jednotky jsou trénováni na řešení složitých bojových operací, a to rychle, bezbolestně a účinně. Odtud to pověstné „lightning“. Byli jsme tedy vybráni z 200 000 amerických mariňáků, takže jsme ti nejlepší, nejchytřejší, nejrychlejší a hlavně optimalizovaní pro plnění supertěžkých úloh.

Přeskočím-li rovnou k popisu interface, pak musím smutně konstatovat, že autoři stvořili 3D dílko vizuálně slabší úrovně, které je chvílemi příjemně hratelné, leč ta grafika nás bohužel neustále mlátí do oka. Zvuky jsou ucházející, hratelnost chvílemi motivační, o chvíli později demotivační. Pravidla hry jsou celkem jednoduchá, ale o co jsou jednodušší, o to hůř se v terénu provádí. Na to, abychom se stali vítězi, musíme nalézt a zachránit rukojmí, zneškodnit veškeré nastražené bomby a jiné výbušniny, eliminovat teroristy (a to doslova, jsou to pěkný parchanti, zabili nám Kennyho!!! :-) a hlavně – dosáhnout konečného místa na mapce. Pokud nás cestou někdo odstřelí nebo naši rukojmí natáhnou bačkůrky či nám bomby explodují za zádí, pak máme smůlu smůlovatou.

Hmmm, co s tím. Na hře je evidentně vidět, že se autoři snažili, ale výsledný efekt je mizivý. Mých 68% je opravdu jen za snahu. Berte nebo neberte.