Pozzo - Jello Crusade

Další logická hra. Další klon Pac-Mana. Anebo taky jednoduše Pozzo – Jello Crusade. Pod podivným názvem se však skrývají také další slova. Například skvělá zábava a 40 levelů.

Nikdy nedávej na první dojem. To mi vždycky říkávala maminka, jenže až nyní jsem došel k závěru, že měla stoprocentně pravdu. Pozzo – Jello Crusade totiž rozhodně není další tuctový titul, který se na první pohled tváří jako klon Pac-Mana, ale plnohodnotnou hrou, jejíž taje a krásy by neměly uniknout žádnému milovníkovi kvalitního hraní.

Stejně jako v Pac-Manovi se díváte z vrchu na herní svět a vaším úkolem je sesbírat všechny barevné kostičky, které jsou důmyslně roztroušeny po chodbách každého levelu. Úkoly se však neomezují pouze na jedno a dost často dokonce nabízejí i velmi odlišnou náplň. Tímto však nečekejte, že vás do nich zasvětím – kdepak, přišli byste o velké překvapení a to vám udělat nemůžu. Po přečtení předchozích slov si asi klepete na čelo, v čem se hra liší od Pac-Mana. Rozdílnost spočívá v postupu, jímž se prokousáváte do dalších levelů (jejichž celkový počet se rovná čtyřicítce). Nemůžete totiž čtverečky sbírat libovolně, ale musíte bedlivě vážit každý krok – není možné se vrátit na již navštívené území. Navíc vás neotravují nepřátelé, takže na rozhodování máte dostatek času.

Hratelnost příjemně doplňuje systém automatického ukládání, díky němuž vám nikdy nevytečou nervy. Hra ukládá pravidelně a vcelku s rozmyslem, nemusíte se tak bát, že byste přišli o vysoké skóre. Stejně příjemné je i vizuální zpracování. Neohromí, naprosto však vyhovuje. Není co řešit: Pozzo – Jello Crusade nabízí povedenou zábavu, jejímž jediným minusem je stereotypnost, která se dostaví už po několika desítkách minut hraní. I tak ale stojí za zkoušku!