Mario Chameleon

Nekonečný příběh našeho hrdinného instalatéra dnes pokračuje další hrou, tentokrát vyvinuté ve Francii. Sami uvidíte že s sebou přináší spoustu změn, budou ovšem všechny k lepšímu?

A je to tady znova přátelé, instalatér se vrací v plné síle a tentokrát dokonce se spoustou nových vylepšení. Hned na úvod musím říct, že většina změn, které s sebou tento nový díl legendárního Maria přinese, je rozhodně jen a jen k lepšímu. Nemyslete si ovšem, že vám dnes předvedeme nějakou hru, která by pouze využívala slavného názvu a ve skutečnosti se svému vzoru vůbec nepodobala.

Hned na první pohled je totiž jasné, že ti, kteří jako malí kluci strávili nesčetné hodiny v teple svého obýváku u dnes již téměř vyhynulých osmibitových her, se zde budou cítit jako ryba ve vodě. Zůstává jak pohled ze strany, tak vzhled našeho hlavního hrdiny. Při bližším pohledu ovšem objevíme i výraznější změny. Asi nejvýraznější ze všech je způsob likvidace nepřátel, tentokrát totiž nestačí pouze skočit jim na hlavu a zadupat je do země. Odstraňovat vám nepohodlná stvoření je možno provádět více způsoby, nejjednodušší je sebrat nějaký volně ležící předmět a ten pak následně mrštit po nic netušícím nepříteli, kterého ovšem můžete také zdvihnout nad hlavu a odhodit kam budete chtít (musíte na něm ale stát).

Příjemné také je, že lze ve hře využívat různých strojů, které vám pomohou v překonání překážek, za zmínku stojí například létající koberec, letadlo ze kterého je možno i střílet, jakýsi skákací stroj, který dokáže vystřelovat svůj dlouhý jazyk, nebo třeba oblek, který vás promění v žábu a vy pak můžete plavat pod vodní hladinou. Nový Mario obsahuje také celou řadu různorodých nepřátel, mezi nimiž jsou i prapodivné postavy s páskou přes oči, šokující ovšem je, že se ve hře nesetkáme s tradiční a nenahraditelnou chodící houbou. Na svých cestách se zde v šesti levelech podíváme s výjimkou Antarktidy do všech světadílů. Tato arkáda má ovšem samozřejmě i své chyby, asi nejvýraznější ze všech je, že se čas od času hra prostě zasekne a nepustí vás pak do další obrazovky. To samozřejmě nepotěší už z toho důvodu, že když gamesku vypnete, můžete příště začít zase hezky od začátku.

Nedočkáme se zde ani fullscreenu, hrát lze pouze v rozlišení 320x240, nebo 640x480. Grafické zpracování není samo o sobě vůbec k zahození, jednotlivá kola a postavy jsou opravdu pěkně designované. Hudba není špatná, ale jako vyložený klad se také považovat nedá. Jestli si tedy chcete připomenout doby, kdy jste v rukou křečovitě svírali ovladač a skákali na hlavu pohyblivým houbám, není nic snazšího, než začít hned teď stahovat!