Závislost na PC hrách?

článek

Závislost na PC hrách?

Slovo závislost se v poslední době skloňuje více než třeba terorismus, náboženství nebo zvoraná plastická chirurgie slovenské top modelky. Na pořadu dne jsou především závislosti na drogách, alkoholu či nikotinu, ale stále více se přetřásá téma závislosti na PC hrách. Je to jen strašák, nebo tu máme opravdovou hrozbu? Je vůbec možné být závislý na počítačových hrách?

PC hry nitrožilně?

Nejen na tyto otázky se budu snažit v tomto tématickém článku odpovědět, nečekejte ovšem fundované závěry předních psychologů a analytiků (i když se tu a tam můžou mihnout), ale spíše jen názory založené na doměnkách a především na vlastních i cizích zkušenostech. Pokud mě budete chtít v diskuzi ukamenovat, nebudu se vám divit, ale prosím, když už ne chlebem, tak alespoň tenisáky. Děkuji.

Co to vůbec je... ten „závislost“?

Všeobecná definice slova závislost (anglicky addiction) zpracována psychiatry zní:

Závislost popisuje chování člověka ve vztahu k určité látce, které se vyznačuje nedostatečnou kontrolou jejího příjmu jejím upřednostněním před jinými aktivitami.

Jak vidno, tato definice se zmiňuje pouze o závislosti na látkách (jako již zmiňovaný nikotin, alkohol a jiné), nikoliv o závislosti na činnosti; v tomto případě hraní her, což jak se shodneme, látka v pravém slova smyslu nebude. Přesto nepřímo ovlivňuje tvorbu jisté látky, která je v našem těle od nepaměti. Dopamin.

Tato látka má rozhodující vliv na zpracování informací v čelním laloku mozku. Běžně se definuje jako přenašeč nervových vzruchů – pokud se vám stane něco radostného, třeba vyhrajete nebo uspějete v jakékoliv činnosti, bude to právě dopamin, který vám dodá příjemný pocit a radost ze sebe sama. Svým způsobem vás odmění za dobře vykonanou práci a motivuje vás tak k dalším radostným událostem.

Hry, zejména ty počítačové, jsou založeny právě na tom, aby vás motivovaly ke stále lepším a lepším výkonům. Úspěchy jsou posléze bohatě odměnovány ve formě různých věcí či zkušeností. Už vidíte, kam mířím? Ne? Nevadí, sjedeme to ještě jednou, pro lepší názornost na příkladu. Vezměme si třeba Icy Tower, který, jak všichni pravověrní pařani freeware her vědí, je zatraceně návykový. Princip hry je jednoduchý - doskákej co nejvýše. S tímhle principem by žádná hra daleko nedošla, ale vyjímka potvrzuje pravidlo. Hned poté, co se začnete trochu soustředit na dosažení první příčky v high-score, začne fungovat motivace a vidina uznání (nijak velké, přesto tam je). Už jen toto stačí k uvolnění jisté dávky dopaminu, která se ještě navýší, jakmile svého cíle dosáhnete.

Pokud jen nevěřícně kroutíte hlavami, vzpomeňte si jen, kolikrát jste si o půlnoci říkali „Tohle je poslední pokus a jdu spát.“ Tak.

Jeden problém zdárně vyřešen, hned na to ovšem vyvstal druhý: je možné být závislý na dopaminu, na látce, kterou máme od narození v těle? To nevím jistě, ale řekl bych, že konkrétně v tomto případě se nejedná o závislost, nýbrž o potřebu cítit se čas od času šťastně a spokojeně.

Jak snadno a rychle získat pocit štěstí a spokojenosti? Netuším, ale jsem si jistý, že ve virtuálním světě to jde mnohem rychleji...

Neřvi mi tady, mladej! Nikdo na to není zvědavej.

Ačkoliv je Freegame.cz především freeware orientovaný server, budu se zde bavit především o komerčních titulech, konkrétně o stále se rozrůstající MMORPG odvětvi. Právě u těchto her, které hrají milióny lidí po celém širém světe, je jednoduché prosedět klidně celý den a noc (nebo život). Začněme tedy od počátku.

Co je prvotním impulzem ke koupi MMORPG hry? Může to být cokoliv, od potřeby zviditelnit se a ukázat ostatním, že jsem alespoň v něčem dobrý, až po ukrácení dlouhé chvíle. Někdy vás prostě jen zajímá, co daná hra nabízí a rádi byste si jednou za čas okusili vžít se do role někoho jiného a vypadnout tak z hektického světa. Tak či onak, většinou zbývá už jen pár krůčků, abyste z něj vypadli na velmi dlouhou dobu.

Někdy se opravdu stačí jen ponořit do virtuálního světa a na dlouhou dobu jsou pro vás brány zpět do normálního života uzavřeny. Někdy vás ovšem hra nechytne ani po dlouhé době. Důvody jsou různé, je ovšem jasné, že člověk na vrcholu s hezkou rodinou a dobrou prací sotva vymění svou idylku za nějakou nahrážku z nul a jedniček. Outsider bez přátel či s hromadou problémů propadne pokušení poměrně záhy.

Je nutno si uvědomit, že celá závislost a její rozsah je čistě individuálního rázu. Zmiňuji to tady pro „pozdější použití“, kdy se budeme zabývat možnými cestami, jak se této situace vyvarovat. Pokračujeme.

Co vůbec takový virtuální svět nabízí? Neomezené možnosti jak se stát hrdinou nebo alespoň velmi významnou osobou, vrytou do paměti a mysli stovek a tisíců hráčů. Obrovské množství cest, jak vycepovat svůj charakter a vidět ho růst. V neposlední řadě jsou to noví, skuteční přátelé, schovaní a díky anonymitě studu zbavení hráči za svými nabušenými figurkami.

Ačkoliv to nikdy nikdo nahlas neřekne a nepřizná ani sobě, ta otázka někde hluboko v podvědomí je a zní: Proč nevyměnit svůj neúspěšný život za rajskou zahradu, plnou zlata, legendárních zbraní a epických bojů? Odpověď je pak vždy poměrně jednoduchá: To co nabízejí hry od života rozhodně nedostaneme – moc, slávu a uznání.

Dobře, toto od života získat lze, ovšem ne tak rychle a ne v takovém množství. Cesty k vlastní seberealizaci a zdokonalování jsou většinou zrádné a trnité, a ne každý má schopnost vytrvat až do konce. Navíc, vždy raději volíme tu jednodušší cestu. Lidská povaha je už prostě taková. Jak se taková závislost na PC hrách může projevit? Především je to obrovské množství času, které do hraní investujeme. Spousta hráčů dokáže sedět u hry nepřetržitě, jen s přestávkami na záchod, jídlo a odpočinek. Někdy ovšem ani to ne, a i když je to zatím „výsada“ především asijských zemí, i v americe a evropě přibývají případy, kdy se hráč propařil až na onen svět. Nejčastěji z důvodu celkového vyčerpání, ale ani dehydratace není ničím výjimečným.

Pokud je hráč nucen podstupovat jistou každodenní rutinu (práce/škola/brigáda), není to pro průměrně inteligentního jedince problém. Jeho výkon může ovšem být značně kolísavý, neboť se na danou činnost nedokáže plně soustředit a sám sebe už vidí doma před počítačem. Pokud jsou výsledky špatné, daná osoba může být, pochopitelně, vyhozena z práce či vyloučena ze školy. Spousta lidí se většinou probere a zjistí, že takhle by to dál nešlo, a s hraním skoncují.

Ovšem nemalé procento vnímá tuto událost jako něco, co se netýká přímo jej, ale spíše nějaké vzdálené osoby. Jakoby on sám ve skutečném světě byl jen prostředkem a přípojkou k mnohem duležitějšímu, virtuálnímu světu a postavě. Ty většinou pak ani nenapadne hledat novou práci či školu. Častokrát tak stěžují život nejen sobě, ale i svému okolí, především rodině, která jej musí živit. Tento problém se týká především dospívajících dětí a mládeže, ale ani dospělí lidé nejsou ušetřeni (ti si ovšem většinou uvědomí, že je něco špatně). Rodina a blízcí se jej budou snažit odtrhnout z virtuálního světa a stáhnout zpět, do reality. Závislý jedinec pak může reagovat velmi podrážděně, až agresivně. Po delší době bez své hry se mohou dostavit abstinenční příznaky psychického rázu (roztěkanost, nesoustředění, vztahovačnost, osočování lidí kolem sebe, přehnaná agresivita,...).

A proto, pokud chcete někomu blízkému (příteli, kamarádovi, známému,...) pomoci, je lepší jej „nahlodávat“, než-li zvolit frontální útok. Pokud jednoho dne vykopnete brány do jeho dungeonu (pokoje), vytáhnete mu počítač ze zásuvky a zabavíte kreditní kartu, můžete se setkat i s fyzickým odporem (dotyčný toho později lituje, ale amok je amok). Akorát tak prohloubíte jeho závislost k dané hře. Nebude sice mít možnost hrát z domova, ale to neznamená, že si neskočí ke kamarádovi či do herny, což je možná ještě horší, než kdyby hrál doma.

Nejlepší proto je pomalu mu podsouvat věci, které ho předtím zajímaly a u nichž je jistá šance, že by ho od dané hry mohly odtrhnout. Je dobré vytěžovat ho - zpočátku opatrně, ale později se nebojte přitlačit na pilu. Snažte se, aby trávil co nejvíce času s osobami, na kterých mu záleží či záleželo. Můžou to klidně být i lidé, se kterými se seznámil při hraní dané hry. A tím se pomalu přesouváme k další a poslední kapitole...

Hraním her proti globálnímu oteplování?

Být tohle tvrzení pravda, byl by pod článkem podepsán Al Gore. Je tam? Není. Fajn.

Každopádně, nadpis je do jisté míry pravdivý. Konkrétně do části Hraním her proti:

Bolesti – Ač se to může zdát divné, je hraní her velmi účinným sedativem... nebo placebem? Důležité je, že pacient, který je posazen před zábavnou a dostatečně poutavou hru je do ní natolik zabrán, že dokáže tolerovat i velmi vysoký stupeň bolesti. Tohoto poznatku se velmi často využívá při péči o pacienty s popáleninami, u kterých je i pouhý kontakt se zasaženým místem velmi bolestivý.

Samotě – Text k tomuhle odstavečku je nabílední. S kýmžeto hrajeme MMORPG? Přesně tak, s lidmi. Odkud a s kolika? Odevšud a s několika milióny. Pokud se alespoň trochu snažíte a bohové (nebo něco podobně zvrhlého) se na vás usmějí, můžete natrefit i na lidi, se kterými strávíte dlouhé a příjemné chvíle nejen před monitorem.

Nudě – Možná ještě jasnější případ, než předchozí odstavec, ale když už jsem se babral s nadpisem... MMORPG hry jsou především o penězích, které putují do kapes vývojářů a vlastníků autorských práv. Ti samí lidé se pak snaží nabídnout vám co možná nejvíce možnosti, jak se zabavit. Ať už je to samotná podstata hry, nebo jen výroční doplňkové akce (jeden příklad za všechny: letošní Vánoce – stromečky, sobové a dárky byly ve hrách tohoto typu k nepřehlédnutí).

(Ne)sebevědomí – Dobře, tohle už je trošku zapeklitější, takže to sjedeme od začátku. Zkuste se vžít do této role: bojácný, nervózní tiky, vztahovačnost, koktání, nedostatečné vyjadřování, problémy komunikovat s osobou opačného pohlaví a další, nepříliš hezké vlastnosti, které byste si do životopisu nedali. Ponořte tohoto člověka do virtuálního světa, nechte ho v něm pár týdnů (měsíců) plavat a sledujte výsledek. Tím, že je schován za bariéru anonymity z něj může mluvit přímo jeho osobnost, aniž by to brala delší a vyčerpavající cestou skrze celé tělo. Dotyčný se přestane bát sám sebe a ostatních a najednou pro něj není problém ani komunikace na živo. Možná jsem to ještě nezmínil, ale virtuální a skutečný svět se vzájemně ovlivňují.

Neschopnosti – Tady to vezmeme trochu obšírněji; hráči MMORPG her mají ve zvyku združovat se do různých kolektivů, které se obecně nazývají gildy nebo klany. Většinou čítají několik desítek hráčů, ale ani stovky individuálních postav nejsou vyjímkou. Proč se takto sdružují? Většinou aby pokořili nejtěžší dungeony a bossáky, na které můžete při svém putování natrefit. Jedinec většinou zemře jen když na takového bosáka byť jen pohlédne, větší skupina ho může s dobrou taktikou a bezchybnou spoluprácí skolit poměrně bez problémů. Ponaučení je jednoduché: pro úspěch je nutno naučit se spolupráci, komunikaci, ale i samostatnosti a spolehlivosti, neboli věcem, které se vám budou setsakramentsky hodit i v normálním životě.Je to za námi? Je, uf...

Jak vám předchozí kapitola dozajista ukázala, závislost na počítačových hrách může mít i své kladné stránky. Sotva s nimi ale budete moci někde argumentovat a uspět, ba použít jako záminku ke hraní. Je nutné si uvědomit, že jakákoliv závislost je zlo a koule na noze, ke které zároveň držíte klíč a bojíte se jej použít.

Jestli se dotyční osvobodí je jen a pouze na nich, ani pistole u hlavy s nimi většinou nehne.

Děkuji za pozornost a doufám, že jsem nikoho tímto článkem nepobouřil. Těším se načtenou u příštího článku o... O.

autor
/ Zlatovous

Publikováno: 27.01.2008

další články této kategorie

diskuze

| 09.07.11 v 18:37

Jesli chcete být závislí na PC doporučuju vám nějakou MMORPG a začít programovat 3D hry

Assassin Creed | 19.06.11 v 18:21

Je to pravda,závislost na hrách je opravdová a je mi 28 let,hraji od svých 11 let,začalo vše Atari pc,poté playstation,pc,no a ted k pc hrám jsem si musel pořídit Playstation portable abych mohl hrát i když jsem mimo domov...Ovlivnuje mi to život a nelze říci-mám to pod kontrolou.Ta závislost se nenápadně prohlubuje a najednou si uvědomíte že bez "toho" nemůžete žít.

Twister | 14.05.11 v 21:11

Rovnou ti můžu říct, že dnes již není taková rarita, aby ženská byla „závislá“ na počítači. Nedá se tomu ani říkat závislost, protože je to pouze silný koníček. Bojovat proti něčemu co člověka baví je hloupost, jelikož takhle by se daly popsat situace s čuměním na bednu (sám žádnou nemám) nebo čtení knížek (tam jsem taky závislý). Možná je dobré si občas dát pauzu a na chvilku vypadnout ven nebo nekoukat do té obrazovky (pro gamera je reálný svět pouze koníčkem). Pokud jsi schopná i tvořit, tak je více než velká šance, že se počítač a vytváření (her, softwaru, animací, grafiky,… kdo ví?) stane i tvou budoucí profesí. Není se vůbec za co stydět, pouze většina médií z toho dělá strašně špatnou věc a tím utváří i pohled společnosti, ale můžu ti zaručit, že většina světa se na to dívá úplně, ale úplně jinak. Přeji hodně zdaru a zábavy při objevování všeho co nabízí toto odvětví.

Siska | 14.05.11 v 14:13

No já jsem holka a jsem totálně závislá na PC:)
vlastní počítač mám už od 9let.a ted je mi 14,a za tu dobu se ve mě závislot otevřela..když jsem ještě neměla net,tak jsem si kupovala simíky,a různý takový ty hry:)i střílečky,a taky jsem se nemohla odtrhnout od Wowko..je to divný že i holka je závislá na pc,já vím..ale mě to baví...
a ted když mám net,tak je to horší..ve škole poslední 2hodiny myslím jen na to,jak doma zasednu ke compu,a do večera do 10hodin se od něj nehnu...a poslední dobou nechci ani chodit z kámoškama ven,protože chci být na pc...taky jsem si založila blog,a baví mě něco vytvářet,dělat na pc různé garfické triky...já už nevím co stím mám dělat:-((
nikdo z mých přátel nemá takovou závislost na pc jako já:(a nikdo nemůže pochopit že mě to baví...u počítače trávím o prázkách třeba 18hodin denně,a ve všední den tak těch 8hodin denně.
nemáte někdo nějakou radu jak alespona na pár dní ten com omezit?

Petr | 12.10.10 v 00:06

Je mi 25, studuji VŠ a vím, že jsem ten případ hráče, který stojí nad propastí...kdysi jsem začínal na commander keenovi, před wolfa, dooma, duke nukema jsem se dostal k dnešním hrám...když vycházela Mafia2 klepaly se mi ruce jako naprostému zavíslákovi...tehdy jsem si poprvé uvědomil, že něco není v pořádku, je mi jasné, že vy mladí se mi vysmějete, ale hodně přemýšlejte o tom proč hrajete, protože třeba v mém případě se ze zábavy stala totální závislost...končím s tím a vím, že jediná možnost je jako u alkoholiků, kteří už se nesmí dotknout chlastu, tak úplně stejně já, už nesmím spustit hru....když se ohlednu zpět a uvědomím si, že posledních 10! let snad nebylo dne, kdy jsem nehrál, tak k tomu není co dodat.....

Nirish | 10.08.10 v 18:00

Pokuď vám dvěma mladým, co jste tu nedávno psali, tenhle životní styl vyhovuje, proč ne. Každý máme na něčem závislost...Řekla bych vám, že by jste se měli zamyslet, protože WoWko tu nebude napořád, jenže teoreticky tu ta hra nebo její obdoba může být i za 20 let... ovšem vaši rodiče tu napořád určitě nebudou :) Kdo vám pak bude platit hru, vařit jídlo, prát, kde budete bydlet, kde vezmete peníze? Najednou vám bude 35, budete bez práce, panicové co bydlí u rodičů v důchodu, co pak? (nevymýšlím si, znám dost takových lidí). Tímhle vás chci motivovat k učení a trochu větší sociální aktivitě. Zaprvé čím delší studium, tím více budete mít volného času na wow (na Vysoké trávím pouze 3 dny v týdnu, to v práci nebude) a s lepším vzděláním máte možnost na lepší práci (víc peněz za míň času)... a co se přátel týče - vždycky se vám hodí mít dobré kontakty do budoucna a lidi co vám pomůžou v nouzi. Sama denně trávím X hodin na pc, CSko, WoWko, Aion, Dota, SC atp. a přitom jsem pro okolí úspešnou studentkou vš (studuji obor nepříliš vzdálený pc hrám, aktuálně dopisuju seminárku na téma WoW)a mám vcelku dost dobrých známých a kamarádů co si zvykli na mojí zálibu nebo se hraní taky dost věnují... Je to o prioritách chlapci :) Snad vás to inspiruje

Mikolas | 19.06.10 v 16:55

Sem v 9. třídě, hraju WoWko už od vydání na offiku, ve skole prochazim se 4kama, opravdovy kamose mam jen 2, zatimco vsichni chodej chlastat, ja chodim dungy. Nekdo psal: Doporuceny cas 11 hodin za tyden??? Ja mam obcas i 14 hodin denne... Mimochodem, v tuhle chvili uz sedim u pocitace 27 hodin v kuse(mam depku) nebudu rozebirat proc (z osobnich duvodu)... Mam zavislost na WoWku, o tom neni pochyb, ale zatim nezadam zadnou pomoc.Ve skole se s nikym nebavim krom jednoho z kamaradu. Jmenuju se Lukas a je mi 16 a tohle je muj pravdivy pribeh.

Peter | 19.05.10 v 00:21

Wtf chlapce to neni dobry, neco s tim udelej ;-)

Anonym | 17.05.10 v 23:43

Už od 7 let hrju hry, začalo to playstationem a pak asi od 12 pc,teď mi je 17 a nikdy jsem neměl žádnou holku, mám 1 kámoše a jinak neumím mluvit z lidmi umím se jich max zeptat jak to de a to je všechno prí je max doporučený čas za zýden 11 hodin na pc (jenom za 3 dny jich mám přes 38). Škola mi de ale jenom učení jinak z nikým nemluvím kromě toho kámoše a když se mi točí hlava co už nemůžu dál na pc (točí se mi hlava, je mi špatně...) začnu se dopovat energetickými nápoji abych ještě chvíly vydržel.

Alena | 24.10.09 v 20:51

Zdravím všechny hráče...Já proti hraní nejsem,ale můj přítel začíná být celkem hodně závislý...Hraje World of Warcraft...bývá ve hře i 5-6 hodin.Už si nevím rady, hraje už 1/2 roku v kuse a mě dochází trpělivost.Mohl by jste mi někdo poradit,jak ne něj...bývám už někdy hodně nepříjemná a vím, že to nepomáhá.Nejde mi o to,aby úplně přestal, toleruju jeho zálibu,ale čeho je moc, toho je příliš...díky za odpověď Darknnes@centrum.cz

daewoo | 26.09.09 v 21:23

chlapi,má závislost je dlouholetá,s tou holkou už jsme staří dobří kámoši :D ale teď vážně. už je to něco přes 7 let.nepařim hry,ale sháním informace-bohužel,zjistit jednu blbou informaci a tu si ověřit trvá příšerně dlouho a na to jsem taky dojel.co se týče společenské integrace,mám tak cca 2 kámoše(nepočítám-li známé ze školy),čtyři jsem za poslední dva měsíce vyházel(byli to mí dlouholetí známí,takřka 10 let) neboť jsem dělal čistky-začali se chovat arogantně a tím si u mě vykopali hrob.měl sem dvě holky,jednu na tejden a druhou taky na tejden.sexuální život nula.sebevědomí nula.studium nula,letos sem byl nucen opakovat třeťák.buď nevím jak z toho ven,nebo se mi zkrátka nechce.má to však jednu výhodu - nazpaměť vám řeknu,kterej bajt co dělá v master boot recordu :) babo,pls,raď!

BRDOLF_CZ | 23.09.09 v 19:47

Jsem pomerne dost zavisli jelikoz na intru pocituji nutkani zahrat si zahrat a zahrat pocituji take bolesti bricha a dalsi priznaky.je to spatne byt zavisli sam sebe lituji.

ggll | 11.08.09 v 00:42

Nejvic se mi libi ta posledni Metafora: koule na noze, ke které zároveň držíte klíč a bojíte se jej použít.
V tomhle pripade se prave ocitam a nevim esi jej mam pouzit nb hrat dal..

Hráč | 08.07.09 v 13:53

Je celkem úsměvné, že stránka která má několik bannerů na nejrůznější hry a sama o sobě je to herní stránka tady uvedla tento článek. :-)

Byl jsem 2 roky závislí na hraní her,poté mě to na nějaký čas přešlo ale řekl bych že se k tomu zase vracim.Nevim proč ale reálný život je prostě nuda,nebýt školy a přátel asi bych u toho seděl pořád.

dragonhealer | 24.11.08 v 07:37

dpc uz hovadite cely L2 uz aj titmi obrazkami dajte tam aj ine obrazky dpc mať nieco proti tomu ked ano tak pride sem a nalozim vam ze sa stoho nespametate !!!!

tejbi | 02.10.08 v 22:19

Áno, veľmi veľa sa o tom píše, ale ešte oveľa viac sa tomu posmievajú - hlavne tí, ktorí to hrajú. Ja už som sa dosmial. V pondelok som bol nútený odviesť svojho 15 ročného syna na psychiatrickú kliniku. Príčina? Závislosť na WoW. Či sa z toho dostane? ... Varujem všetkých rodičov, aby dali hlavne pozor na dochádzku do školy, pretože umožnením útekov zo školy cez vyučovanie to začalo. A prečítajte si niečo o výskumoch o závislosti na MMORPG hrách.

El,3ment | 26.09.08 v 20:50

Ano jsem závislý na PC hrách, proč? Nevím... baví mě to? nejspíš, kde se to u mě vzalo? už od mlada jsem se tomu věnoval (kámoši atd.). - vlastní PC jsem dostal kolem 10 let, (velmi slabý, po roku či dvou jsem dostal nový, funkčnější) nyní je mi 14 -> dá se říct že už 15. Co se týče mého osobního života, je to s prominutim v hajzlu..... S holkou jsem nechodil..nikdy? max. ve školce nebo ve 2 třídě ve škole, potom nic.. bude to nejspíš tou závislostí, která ze mě vysává kousky sebevědomí, moje komunikativnost je taky na hodně nízké úrovni (stud ve škole - před spolužáky/spolužačkami). Ani, holky.. neumím je oslovit, v jejich přítomnosti (pokud mi připadají hezké a chytré)se prostě ztrácím a jsem z ticha..... co mi to hraní dává? v podstatě nic, jen zábavu a honbu za něčím. kvuli tomuhle se stydím i vyrazit do města a koupit si něco na sebe nebo pro sebe, nebo cokoli jiného.. Kámoše mám.. ale ti se mi kvuli tomuhle posmívají. a co se her týče, něják zvlášť mě žádná nebaví, ale většinu dne(týdne, měsíce, života) jsem strávil právě před PC.

SN9LEK | 22.07.08 v 19:53

Článek je to docela dobrý, ale jistým faktem taky často je, že mnoha lidem by být závislí prospělo, já osobně závislý jsem (podle mého názoru) a vůbec nemám potřebu se toho zbavit, koneckonců, je to přeci jenom moje věc ne?Jestli budu, či nebudu na něčem závislý, pokud si to budu sám hradit a nebudu omezovat nikoho jiného, nevím proč by to ostatní vůbec mělo zajímat...

Giger11 | 14.05.08 v 09:47

WoW Foreveeeeeeeeeeeeeeeeeeer :D

newbiebaker | 02.05.08 v 15:43

jo ja sem byl taky zavislej (ne, ze bych hral 20 hodin denne) a taky sem si to pak vsecko uvedomil. akorat sem potom "litoval" toho ztraceneho casu... ale chybama se ucime :)

Pacik | 16.02.08 v 10:05

No ja sem 3 roky paril "zavislacky" Lineage II (20 hodin denne nebyla vyjimka, bylo to normalni), pak jsem si ale uvedomil ze je to zbytecny, sice sem se seznami se spousty lidmi, některé jsem poznal i osobně ale myslim si ze to za ty 3 roky nestalo... Takze CL&HL v Real Life

D4rkN3ss | 08.02.08 v 14:59

Mno dá se říct že je na tom něco pravdy já sem odnaučenej hřáč neboli tzv "závislák" ale jednu věc bych k tomu mohl říct kdyš to hrajete jen občas a nepropadnete tomu tak ty bonusi bere k sobě a ty zápory necháváte stranou, mno je to spíše na vůli člověka a ne všechny hry se platí takže bych vyloučil něco jako "hry - jde o to aby BYLI ZAVISLI!!!" a navíc co si budem říkat je dost lidí kteří stějně ty placené stahuje i přesto že je trestné.

Jan | 04.02.08 v 19:59

No článek celkem pěknej jenže já tomu až tak nevěřím. Závislost nezávislost všecko je podle mě o psychice. Např. vemu ku přikladu mě každá MMO co jsem hrál mě po 2-3 týdnech omrzela a to i když sem hrál třeba 2 hodky denne(kvuli epilepsii) MMO mě moc nevzali a to jsem rád protože kámoši co to hrajou a jsem ted v prvním ročníku střední školy. Ze začátku roku byli bez sebevedomí, tiší a neuměli mluvit(asi každýzná když je zkoušen před tabulí a máodpovědět. Odpověď zná ale neví jak ji říct :) )
Ted musím říct že snima chodím ven po pařbách atd. Jednomu se rozbil PC tak s toho byl týden špatnej.
V pc hrách(hlavně MMORPG) se člověk odchiluje do digitalního světa, prožívázde chvíle které by v životě ezažil(i když se dají vynahradit) např pařby po diskotékách, kamarádi, kamarádky :) Nikdy se mi nepodařilo zůstat u hry více jak měsíc kromě jedné a to série Total war :) Myslím si že lidé(tím spíš 8-15 let) se vydavají za starší proč? přeci sebevědomí většinou ho mají nedostatek naštěstí jsem měl již výše zmíněnou epilepsii(zaplať pánbůh) a u počítače nemůžubýt mc dlouho.

Závislost si nevytváří člověk sám v sobě, ale hry (hlavně MMORPG) jim jde o to aby BYLI ZAVISLI!!! jinak by neputovali mesicne miliony nevim cimiliardy korundo kapes a chvastali se jakej to udelali kseft :)

tot ve, Haugh

jan | 02.02.08 v 19:08

Tim chcete říct, že když začnu pařit MMORPG, tak si začnu věřit??

Pr0gr4mix | 01.02.08 v 14:58

Ja jsem byl zavisli na hrach. Celi den jsem se netesil nez si sednu pred PC/Gameboye a budu ve virtualnim svete. Vylecilo me to, ze jsem objevil uzitecnou a jeste vice zabavnou cinost (programovani). Dalo by se rict ze jsem na programovani asi zavisli ale je to rozhodne lepsi nez na hrach... Takze vsem zavislim radim najit neco, co je bude stejne/vic bavit.

bill | 01.02.08 v 09:21

člověk si muže vybudovat závyslost na vsem co ho baví.

Triple T | 31.01.08 v 23:48

Veks: Ja jsem hral pomerne dlouho MapleStory a dneska nehraju jen proto, ze jednoho dne zdokonalili zabezpeceni uctu pridanim PINu, ktery jsem (samozrejme) okamzite zapomnel. Ale je pravda, ze krome casto zminovaneho mechanismu "mrkve na prutu", ktery imho plati hlavne na "psychicky mene odolne" lidi, funguje v MMOGs i jakysi "nepsany zavazek ke spoluhracum", ktery "utoci" na spolecenske citeni kazdeho cloveka a je obecne nejsilnejsi pouto ke hre. Proto se dneska snazim do kazde multiplayerove hry tahat aspon nejake "real life" zname.
Olaf: Pekna, uprimna zpoved!
Jedna z moznych prvotnich alternativ pro pocitacove zavislaky by urcite mohla byt hudba - prece jen po hodinach hrani si snad kazdy najde nejake oblibene kapely k poslechu a obejit (nejlepe s partou kamaradu) koncerty podobne hudby je dobre kulturni povyrazeni.

Zlatovous | 31.01.08 v 20:11

No, mezi PC a PC hrami je velký rozdíl...

Tvůj případ bych označil jako správný přístup. Když se učíš, počítač je jen vzdělávací prostředek, prostředník mezi tebou a vědomostmi. Rozhodně se nemusíš cítit nejistě.

Maniak | 31.01.08 v 19:28

Ja na PC strávim kľudne aj 5-6 v kusehodín ale hry nehrám.Venujem sa skôr grafike učím sa vytvárať hry vytvárať stránky cez PHP a pod.(Neskôr by som sa tým chcel živiť).Je to v poriadku?

nostradamus | 31.01.08 v 11:51

No ja neviem, v poslednej dobe ma veľmi priťahujú budovateľsko-ekonomické simulátory, momentálne je to Sim City 4, Zviknem ho hrávať od tej 20 h večer do 23 - 00.00 Potom idem spať, tak by som chcel vedieť či som závislák, alebo nie. Viskúšal som si aj simulátor 18 Wheel od the steel Haulin, pri ktorom som po troch hodinách začal odspávať, takže som si mohol v bezpeči domova vyskúšať dôsledky mikrospánku počas jazdy. Podľa mňa však hranie hier ako takých je oveľa prijateľnejšia závislosť ako napr. alkohol, respektíve iné druhy drôg, napríklad minule som čítal, že už za závislosť sa považuje aj stav kedy pravidelne navštevujete diskotéky, nie však s cieľom zábavy, ale absťáku po basoch z reproduktorov. Ak niekto hľadá úkryt či útočisko pred svetom, bezprostredne pred jeho okolím nemusí to byť len jeho chyba! Veď je všeobecne známe, že doba v, ktorej žijeme ako aj celá spoločnosť je chorá...

Veks | 30.01.08 v 21:44

Uz par mesicu si plne uvedomuju, ze jsem tezce zavislej na pc hrach a tenhle super clanek me presne vystihuje. Hraju prevazne MMORPG a myslim ze uz mi to po tech 4,5 roku nebo kolika celkem i jde, ale ted si pomalu zacinam uvedomovat ze lidi ktery znam jsou bud stary kamaradi jeste kdyz sem byl mladsi a tolik sem neparil nebo jsou to spoluzaci.
Nekolikrat uz jsem zkousel delat neco jinyho ale musel bych to delat celej den potom prijit domu a lehnout a spat protoze at delam cokoliv vzdycky prijdu domu zapnu pc a sem v tom znova. Hraju s lidma, ktery znam 2 roky a uz sem se snima i nekolikrat videl a kdyz sem asi pred pul rokem prestal hrat pac sem asi na mesic nemel net bylo to jako kdybych stratil fakt dobry kamose. Jenze kvuli tem kamosum sedim u pc 5-7 hodin dene a je to fakt peklo. GL vsem co se z toho dostavaj:)

bill | 30.01.08 v 20:00

ha haa. Tak říkám že sem závyslí na každé hře kterou hraju, ovšem do dobi kdy najdu jinou.Závyslost je velice individuální věc(co se teda PC her týče) v jistém smyslu je určitě zdravá a může pro některé znamenat i smysl života.Ovšem můžeme vůbec nazývat upřímnou tohu po zábavě a radosti kterou jinde nedostanem závislostí? Muj názor asi nikoho nezajímá a tak tu nebudu psát kdoví co.Pařany k pc táhne to samé jako to co táhné mého kamaráda do hospody.a jak u typa kterej je celej den v hospodě a je tam radši než doma, je to i u PCzávysláka stejné.člověk mýt proč nedělat to co dělá. Hospodskej typan je rád v hospodě proto že doma nema co dělat a je mu to tam nepříjemné.A tak ta pravá závyslost vznikne jen dlouhodobím izolováním od ostatních lidí.Tomuto poropadají zas ti s nešťastným dědstvím a životem vůbec.Je mi jich fakt líto bheee.A u monitoru umřou úplně osamnělí a nešťastní... Na pohřeb jim nikdo nepříjde jelikoš nebudou mít přátele.A tak je místo pěkného pohřbu hodí do orlíku. Tak skončí udatný warrior lvl 80.a jiní. Obětovali život pro pár poligoný na nyní zažloutlém a prachem pokrytém monitoru.

libikkk | 29.01.08 v 12:44

Na střední se většinu času učíš? Proboha, kde to žiješ? :)

Střední je obecně strašná flákačka a nemusíš tam skoro nic dělat(tak bych zhodnotil ty 4roky studia na státním gymplu). Semtam se na něco podíváš a pokud ti stačí průměr kolem 1,5, tak není co řešit:)

Maatko | 27.01.08 v 21:55

Ahoj.
PC hry su pre kriplov a ci telesných tak pre dusevnych?!.
Je to tvrdé slovo ale je to zrejme tak. Ked som si tak cital clanok ze su proti bolesti a samote atd. tak to presne sedi na takeho cloveka. A poznam par ludi ktory su tiez zmagoreny z PC hier a ked ich pocujem tak je jasne ze bezna komunikacia napr. s dievcatom, alebo aktualne o verejnych veciach je u nich chaba. Ten clovek si potom pripada trapne a radsej sa hra na "drakobijca".
JA osobne si myslim ze je toto z casti pravda. ved pocitace a hranie, ci komunikacia cez ne zabespecuje anonymnost a tak za nim moze sediet hoci jaka "zrúda"(mysli uchyl), alebo clovek postihnuty telesne ci mentalne. Na druhej strane hry podporuju myslenie (aspon vecsina) a ja sam som sa vdaka niektorim nieco naucil . A pri fantasy rozvinul fantaziu co je dobre.
Verdikt
Nezabudnite na zivy svet a svojich blizkych, frajerku ci chlapca. A HRDINA byt radsej tam.
A este, ja som tiez celu zakladnu aj strednu hral hry a aj teraz si rad sem tam zahram ale nasiel som novu vasen a to su (baby :) ) spolocenske hry (tie moderne) a nech ma PC hra akukolvek super grafiku nic z toho do ruky nechytite. Nemate len lahodny zmyslem dotyku (to ze to oci nekazi je este viac super. Jendu aj sam tvorim a to je moje hobby, ktore mi zamestnava cas a robim to ja pre blizkych.
Bye

Desiah | 27.01.08 v 19:55

Na základce jsem byl na hrách dost závislý. Ale teď na střední už na hry nemám moc čas, většinu času se učím a hry hraju jen obšas o víkendu. navíc dnes už nevycházejí skoro žádné hry co by mě zaujali (za poslední 2 roky mě zaujaly asi jen 3 hry). A takovými hrami jako WoW jsem zůstal takřka netknut a nevadí mi to.

Zlatovous | 27.01.08 v 19:40

Předně chci poděkovat, jsem rád, že jsem nezklamal jak sebe, tak vás, čtenáře.

cajk: řekl bych, že tohle je velmi individuální a společný metr zřejmě nebude existovat. Zatímco u nikotinu a jiných drog se jedná o fyzickou závislost, která je později neúnosná, u věcí přinášející uspokojující pocit jde spíše o psychickou potřebu - ta se dá, řekl bych, ovládat a kontrolovat o něco snadněji. Přesto bych závislost na PC hrách řadil mezi opravdové závislosti - ale stále zastávám názor, že jde spíše o individuální případy, než problem všech hráčů těchto her.

Jinak, pokud byste se chtěli dozvědět jak taková závislost může skončit, doporučuji film Requiem for a Dream. Popisuje příběh čtyř lidí, z nichž každý je závislý na něčem jiném. Ovšem velké varování se zdvihnutým prstem: silně nedoporučuji slabším povahám, neb se jedná o hodinu a půl zkoncentrované deprese. Příjemnou zábavu :-)

Olaf: To je pech. Nejlepší by bylo udělat radikální krok - odsouvat hraní do pozadí a zajímat se o věci, které ti přinášejí radost. Dost v tomhle ohledu pomáhá práce, nejlépe fyzická. Posilovna taky není špatný nápad - člověka to unaví, ale na druhou stranu můžeš potkat spoustu fajn lidí, budeš mít čistší hlavu a v neposlední řadě na sobě trochu mákneš, což ti rozhodně přihodí pár bodíků do kolonky sebevědomí a vzhled. Držím palce a přeji štěstí - na mojem mailu nabízím pomocnou ruku, feel free.

Ještě jednou děkuji za pochvaly, vážně si jich cením. Nechť Elune osvítí Vaší cestu.

Olaf | 27.01.08 v 14:08

Cim jsem starsi, tim vice hraji. Nastoupil jsem na vysokou. Nezlepsilo se to, naopak. Jakztakz jsem zvladl prvni rocnik, nyni mam zkouskove obdobi druheho, vykaslal jsem se uz na nekolik zkousek a ted mi tece do bot...Proc? Protoze jsem temer 20 hodin denne prikovany u kompu...net, MMORPG, CS1.6...hrani mi fakt jde, hraji uz taky od 6 let, ale teprve posledni 3 roky to preslo v zavislost...zadni pratele, zadna mimoPC zabava...jsem agresivni. Vsechno si to uvedomuji, ale nedokazi odolat.
Takze ma odpoved zni ano, zavislost existuje.

KaluzaP | 27.01.08 v 13:45

I ja jsem byl (jsem) závislej na několik her jako např.GTA San Andreas,NFS Carbon atd. ale snážím se věnovat i jiním věcem a ne jen hrám.Ja osobně si myslím že serie GTA je nejnavikovější protože i po dohrátí ta hra stojí za to.Jinak je to super článek.

Samuel | 27.01.08 v 13:34

Moc dobrý článek.Ukamenování zřejmě neproběhne :)No jinak já jsem hrával 12 - 16 denně ale už ne maličko jsem to omezil a hlavně nejsem přes týden doma takže je to už o něčem jiném.Ještě jednou gratuluji k článku.Moc se povedl.GL do budoucna

miras1 | 27.01.08 v 12:53

Petre gratuluju k opravdu vynikajicimu clanku.

Phersheus | 27.01.08 v 11:52

ja som bol tak trochu zavisly od kazdeho dielu gothicu, proste som musel hrat a moja hracia doba denne casto presiahla aj 8 hodin, ale aspon ze gothic sa da dohrat:P ... mmorpg ma nijako nechytli... a co sa tyka dehydratacie a podobne, vzdy som mal 2-litrovu flasu coly pri sebe. Inak super clanok

Fikce | 27.01.08 v 11:07

Říkám to nerad ale musím s tím článkem souhlasit ^^'

... | 27.01.08 v 10:24

Je to fakt hrozne nakazlive.u wowu jsem travil cele dny a noci a nakonec jsem se dozvedel ze je bugly jeden dungeon(zere charaktery)tak sem to vyresil tk ze jsem odesel se vsema postavam :D .par dni sem mel depku ale predtim jsem psal slohovku o orgrimaru,kamosovi odmitl nalit džus protoze warriorovi je mana na nic.......a hodne dalsich.Ale neni to ani tak zavislost pokud clovek najde neco lepsiho tak se toho pohodlne zbavi.

cajk | 27.01.08 v 01:43

Četl jsem hodně článků o herní závislosti, ale stále nevím, co si o tom mám myslet. Vlastní zkušenosti mám, ale odpovědět na otázku herní závislosti nedovedu.
První možnost - herní závislost NENÍ - závislost je pak pouze na všeobecně uznávaných věcech (látkách), ke kterým se váže - cigarety, alkohol, drogy...
Druhá možnost - herní závislost JE - v tom případě může být člověk závislý na čemkoli, co ho uspokojuje - PC hry, hudba, televize, knihy...
Záleží už jen na názoru člověka a na úhlu pohledu - herní závislost z pohledu hráče bude jiná, než z pohledu "nehráče" nebo psychologa. Ale abych se vrátil k článku - je to jeden z nejlepších, které jsem kdy četl. Přesně a srozumitelně vystihuje závislost na PC hrách.