Jak to všechno začalo

Ještě než se pustím do kratšího vyprávění o Rogue, musím zmínit jeden důležitý fakt, totiž že Rogue, ač to zní jako kacířství, nebylo první. Kořeny prvních RPGček sahají do Interactive Fiction her, neboli do prvních textových adventur, které nezřídka obsahovaly jemné RPG prvky (nehledě na to, že byly na rozdíl od spousty dnešních RPGček opravdu role-playing). Nicméně stále to byly „jen“ textovky a tak se ještě nedá mluvit o plnohodnotných RPG či rovnou Roguelikách. Pravděpodobně první počítačové RPG vůbec, od kterého se Rogueliky v některých směrech odvíjely, bylo DND, jehož první verze pochází z roku 1972. Již z názvu je zřetelné, že se jedná o hru využívající pravidla Dungeons and Dragons, což je samo o sobě přinejmenším záruka kvalitního herního systému. V podstatě hraní probíhá tak, že chodíte z místnosti do místnosti a (pokud tedy máte štěstí) drtíte vše, co potkáte (připomíná vám to něco?). Interface je samozřejmě celý v textovém režimu, ale styl místností, i když na ně hledíte také shora, je jiný, stejně jako celková hratelnost, takže se ještě nedá mluvit o rogueliku.

Samotné DND nevyvolalo nijak velký rozruch, ovšem po něm po roce 1980 už přišla hezká řádka dalších RPGček jako jeho druhý díl Telengard, slavný Akalabeth či právě Rogue, kterému se budeme věnovat my.

Rogue

Rogue, naprogramován trojicí studentů v roce 1980, poprvé přinesl klasický systém známý z dnešních rogueliků. Patra dungeonů, na které hledíte z ptačí perspektivy, textová grafika, kde znak reprezentoval objekt, potvoru či prostě podlahu nebo zeď, levelování, čím dál tím silnější záludné potvory... Z Rogue mimochodem pochází i úkol přinést Amulet of Yendor, který se nachází v 26. patře podzemního komplexu Dungeons of Doom – ten po něm zdědil Hack a později s drobnými změnami i Nethack a jejich variace (tam místo po Dungeons of Doom chodíte po Mazes of Menace).

Jinak jsou ovšem rozdíly oproti současníkům dosti patrné. Každé patro dungeonu je velké jen na jednu obrazovku a variabilita jeho architektury je podstatně menší. Jedná se jen o podobně umístěné různě veliké místnosti (vždy jsou na patře v síti 3x3, jen trochu posunuté), pospojované chodbami, přičemž vrcholem invence je sem tam se objevující slepá chodba, na jejímž konci někdy je a někdy není skrytá místnost. Ovšem jak se mi podařilo nakousnout, již zde se setkáme s tajnými chodbami a nechybí ani různé druhy pastí a oblíbené temné místnosti. Zjednodušené jsou i některé další věci jako třeba dveře, které se otevírají a zavírají automaticky a tudíž se nedají zavírat potvoře před nosem.

Stejně tak systém vývoje postavy je relativně jednoduchý (a ač se hra jistě inspiruje DND, není založená na pravidlech Dungeons and Dragons) – samozřejmě zabíjením potvor sbíráte expy a přecházíte na další úroveň (v některých verzích jsou místo úrovní známa jakási hodnocení, kupříkladu „rank: fighter“ adod.), ale jediné staty, které kromě množství zlata máte, jsou životy, síla a obrana. Povolání ani rasy neexistují pro jistotu vůbec. Bohaté možnosti naštěstí stále máte ve vybavování postavy – po Kobkách Osudu se válí spousta různých brnění, zbraní, prstenů, lektvarů, svitků a.. a já přemýšlím, jestli jsem vlastně nevyjmenoval vše:-). Samozřejmě od všeho existuje velké množství různých exemplářů, u svitků a lektvarů navíc nikdy dopředu nevíte co se stane, pokud jste ten typ předmětu již někdy nepoužili. Běžné jsou reakce jako dočasné oslepení, zmatení, či otrava.

Zajímavých potvor si naštěstí užijete až až. Začínat budete na tradičních koboldech a kestrelech, pak přijdou hobgoblini, jenže to jsou všechno jen „obyčejné“ slabší či silnější potvory. Legrace začíná až když potkáte Ice Monster, které vás zmrazí a následně nemilosrdně zrube. Pak už se to sranda potvorami jen hemží – jedovatí hadi, obří mravenci, kteří vám každým kousnutí seberou jeden bod síly, který se s časem neregeneruje (jen určitým lektvarem) a další.

Asi si říkáte, že takováhle hra nemohla být zábavná, ale opak je pravdou. I když je původní Rogue oproti dnešním hrám spíše jakousi obranou kostrou, už jako takový je velmi zábavný a má skvělou znovuhratelnost, i když není tak hrozně závislácký, jako jeho následovníci.

Link ke stažení: The Roguelike Archive

No a zde si můžete zahrát Rogue přímo ve vašem prohlížeči ve formě java appletu. (a taktéž můžete vyzkoušet jeho mutaci Hex Rogue, která místo čtvercových polí používá šestiboké, hexy. Nutno dodat, že mi s nejnovější verzí javy obě verze trochu zlobily)

Hack

Rogue, ač byl v mnoha ohledech revoluční hra, měl i své nedostatky, které se časem stávaly výraznějšími. Některé z nich pravděpodobně z nostalgických důvodů nikdy v Hacku (či ani v Nethacku) napraveny nebyly (kupříkladu čistě textové rozhraní, ač proti němu i spousta dnešních hráčů nic nemá, pár let po vydání už bylo tak trochu zastaralé), některé jako by však říkaly „udělej se mnou něco a stvoř ještě návykovější a rozšířenější hardcore hru“. Tak se pár programátorů rozhodlo, že scéna potřebuje něco masivnějšího, rozsáhlejšího a zábavnějšího. A vznikl z toho Hack. Tady by se hodilo poznamenat (u Nethacku budu poznamenávat znovu, nebojte :-), že název hry nemá nic společného s hackingem, hack znamená v překladu „sekat“, což je pro takovouhle rubací hru název vcelku příhodný.

Ale k věci: Hack přinesl kromě hromady bugů také spousty a spousty vylepšení. První, čeho si všimnete, je výběr povolání – zde jistě hráčům vstávaly hrůzou vlasy, neboť tohle vylepšení zvedlo variabilitu hraní opravdu radikálním způsobem a návykovost samozřejmě taktéž. Hned poté narazíte na další vylepšení – před startem hry si za určitý obnos můžete pořídit pár základních předmětů. Další revoluční změnou je vytvoření „živého“ pomocníka pro vašeho avatara, ovšem nejedná se o žádného otroka - člověka poslouchajícího na slovo, dostanete „jen“ psa. Totiž psa, jenž se posléze stal jedním z nejoblíbenějších herních společníků v historii. Chodí všude za vámi (ačkoliv trochu neposedně), pomáhá vám kydlat potvory, žere, postupně se zlepšuje a z Malého Pejska se mění na Psa a pozdějí dokonce na vražedného Velkého Psa.

Užitečné je i zavedení obchodů – sem tam v nějakém patře narazíte na místnost plnou věcí, po které zádumčivě popochází obchodník. U toho můžete jak nakupovat, tak prodávat věci, což kromě toho, že je to občas k nezaplacení (vtipný dvojsmysl), také více umožňuje hrát podle nějaké určené strategie – k potřebným předmětům se s trochou štěstí a snahy dostanete rychleji. Nebyl by to roguelike kdyby se krámky nedaly také vykrádat, ovšem nečekejte že jen tak přijdete, vezmete si co potřebujete a v klidu odcupitáte do dalšího patra. Obchodník je překvapivě silný tuhoň a v čestném souboji proti němu nemáte nejmenší šanci, jen použitím nějaké brilantní strategie se vám občas poštěstí a já osobně dost pochybuji o tom, že by se jednalo o něco využitelného v seriózně rozehrané hře.

Kromě těchto hlavních změn přibyla spousta nových a záludnějších monster, věcí, kouzel a podobně, což by teoreticky nic neznamenalo, ale nebyl by to Hack kdyby nepřinesl nějaké vychytávky. Takže kromě tradičních věcí jako dezorientační kouzlo se můžete kupříkladu na chvíli proměnit v úplně jinou bytost a vyzkoušet si i její speciální schopnosti. Nemusím snad připomínat, že toto je jedna z věcí, která je na roguelikách nejlepší – všechno je hezky provázané, navzájem se ovlivňuje a nechá se různými způsoby využít.

Původní Hack

NetHack

Hack, ačkoliv přinesl spousty skvělých změn, stále ještě měl co dohánět a co vylepšovat a jeho vzrůstající popularita spolu s masovějším rozšířením internetu způsobila, že se na něm začalo podílet mnohem větší množství lidí. Ve vývoji začal být poněkud chaos a tak bylo v roce 1987 logickým krokem zformování vývojářského týmu a drobná reorganizace vývoje. Nový projekt byl právě kvůli spolupráci mezi vývojáři přes internet pojmenován NetHack – název tedy opět nemá nic společného s hackingem ani s hraním Hacku po internetu. I přesto je však jeho vývoj velice pomalý a výjimkou nejsou ani více než roční přestávky mezi verzemi (to je také jediný důvod, proč nemluvím v minulém čase – poslední verze 3.4.3 je z roku 2003, ale u NetHack Devteamu prostě jeden nikdy neví).

Změn je opravdu monstrózní množství a bylo by velice obtížné vůbec na všechny přijít, natož je sem vyjmenovávat, takže vám sdělím jen pár hlavních. Samozřejmě přibyly tuny předmětů, monster, nějaká ta povolání, rasy, kouzla, speciální schopnosti a tak podobně. NetHack také od určité verze obsahuje verzi s grafickými dlaždicemi – nejsou dvakrát hezké (vlastně jsou ošklivé :-), ale mnoho hráčů včetně mě je preferuje před jednoduchým textovým režimem také proto, že v grafickém rozhraní si můžete napříkad některé práce s inventářem naklikat (říkám můžete protože ovládání klávesnicí samozřejmě plnohodnotně funguje).

Hlavní změna, kterou NetHack přinesl, je ale někde jinde. On totiž, ač se to zdá podivné, vzal koncept Hacku a dovedl ho ještě o několik tříd výše. Co že je na tom tak podivného? Je to k nevydržení! Hrajete NetHack pořád dokola, pořád objevujete nové věci, stále vás nepřestává bavit, i po desítkách hodin se vám pravidelně stává, že narazíte na nějakou vychytávku, plácnete se do čela a začnete se smát, protože autoři mysleli prostě na všechno. Schválně, co se stane, když hrajete za turistu, potkáte obří levitující oko a pokusíte se ho oslepit blesknutím fotoaparátu? Tohle a spoustu dalších věcí zjistíte když si hru zahrajete a můžete si být naprosto jisti, že na to autoři mysleli a tudíž se stane přesně to, co se stát má, ať už vás to překvapí či ne (ve většině případů ano :-).

Myslím, že k NetHacku není již více co psát, je to prostě mistrovské dílo a každému musí být jasné, že to je Ta Hra. Ačkoliv...

homepage Nethacku

Slash'EM a další modifikace

Pomalý vývoj NetHacku má i pozitivní důsledky. Vznikla díky němu tuna fandovských modifikací s lepšími či horšími novými featurami, z nichž některé byly Devteamem zařazeny i do původního NetHacku. Největší a nejznámější modifikací je Slash'EM, neboli Super Lotsa Added Stuff Hack: Extended Magic, tedy volně přeloženo Hack s Velkou Spoustou Přidaných Věcí: Rozšířená Magie. Již z názvu je tedy jasné, že Slash'EM se zaměřuje především na přidávání dalších a dalších herních možností, monster, povolání, předmětů a tak dále, a tak dále (ano, stále ještě je co přidávat, kdybyste se náhodou ptali). Právě z něj bylo přidáno do NetHacku například povolání Monka, Sokoban levely či „conducty“, neboli speciální pravidla, podle kterých se musíte celou dobu řídit (například jedním ze základních je vegetariánství).

Někteří hráči vývojářům Slash'EMu vyčítají, že se příliš soustředí na přidávání nových featur a hra je kvůli nim poněkud nevyvážená (oproti absolutní vyváženosti Nethacku), ovšem i přesto se jedná o neskutečně zábavnou hru a onou nevyvážeností se rozhodně nemyslí například příliš vysoká obtížnost či jiné věci, které by na první pohled ovlivnily hratelnost – spíše jde o to, že se při troše (asi tak velikosti titaniku) štěstí a přemýšlení dají ve hře najít některé fígle, které narušují hratelnost. Každopádně kdyby vás náhodou Nethack omrzel, není lepší volba než Slash'EM. V případě, že byste trvali na nějakém menším rozšíření, ovšem s hratelností stoprocentně vyváženou a ozkoušenou, tedy stále podobnější nethacku, můžete zkusit nový projekt s názvem SporkHack (anebo hledat dál, protože oněch modifikací je daleko více, já přináším pouze to nejviditelnější).

Ještě jeden mod stojí za zmínku: Jmenuje se Vulture's Eye a vychází z taktéž povedeného Falcon's Eye, které již není dále vyvíjeno. Nijak se ne stará o o hratelnost, ovšem naprosto překopává grafiku a mohu s klidem říci, že se jedná o nejpovedenější současný grafický mod. Mně osobně nevyhovuje isometrická grafika a větší obrázky, kterých se tak na obrazovku vejde podstatně méně než miniaturních 16x16 dlaždic, ale pokud jdete po grafice, je Vulture's Eye pravou volbou. Navíc existuje i verze s názvem Vulture's Claw, která je grafickou nástavbou Slash'EM, takže na své si přijdou i ti, které NetHack již omrzel (ač to zní nepochopitelně).

Slash'EM homepage

SporkHack homepage

Vulture's homepage

Hraní pomocí telnetu

Varianty z větve Rogue jsme si již vypsali a popsali, ovšem ještě jsem chtěl zmínit jednu velice zajímavou možnost, totiž hrát NetHack přes rozhraní telnet, což je zjednodušeně řečeno rozhraní, pomocí kterého můžete komunikovat se vzdáleným počítačem jako byste seděli u jeho textové konzole. Vzhledem k tomu, že NetHack se od začátku primárně hrál v textové konzoli, tento protokol i přes svou jednoduchost ke hraní stačí. Stačí vzít libovolný klient pro telnet (i systém Windows má v základní sadě nástroj s příznačným názvem „telnet“, který pro základní hraní stačí – jinak vám ale mohu doporučit například prográmek PuTTy, který navíc podporuje i šifrované spojení SSH, na kterém si na některých serverech také zahrajete.

Asi nejznámnějším a nejhranějším (je otázka jestli také nejlepším, to nedovedu posoudit) serverem je nethack.alt.org. Zahrát si na něm můžete třemi způsoby: Přímo v prohlížeči pomocí javového appletu, kliknutím na odkaz telnet://nethack.alt.org, který, pokud máte správně nainstalovaný nějaký telnet klient, rovnou spustí hru, anebo v příkazové řádce Windows zadáním příkazu „telnet nethack.alt.org“ (bez uvozovek). Doporučuji všem, kteří hráli pouze NetHack či Slash'EM, přečíst si readme, protože ovládání je ve stylu Rogue/Hacku – nepohybujete se pomocí šipek či numerické klávesnice ale trošku nelogicky pomocí písmen h, j, k a l, většinou chvíli trvá, než si na to člověk zvykne. Taktéž se pro hraní na serveru musíte zpravidla zaregistrovat, což umožňuje featury jako ukládání nejvyššího skóre a sledování hráčů v průběhu hry, ovšem to vše probíhá přímo v rozhraní telnetu po připojení na server, takže s tím jistě nebude mít nikdo problém.

Kobkaření na cestách

Všechny výše zmíněné hry si můžete zahrát kromě windows i prakticky na všech dalších operačních systémech používaných na desktopech jako GNU/Linux či Mac OS. Nicméně byla by velká škoda nemoci kobkařit i na cestách a tak díky opravdu velké fanouškovské základně vznikly některé zajímavé porty i pro všemožná přenosná zařízení. Tak například Nethack for the Nintendo DS, PSP Nethack, Nethack and SlashEM fo Palm OS, Nethack 3.4.3 pro Windows Mobile PPC, Nethack for Symbian S80 a určitě pár dalších, o kterých nevím - doporučuji hledat jestli náhodou neexistuje port i pro tu vaši krabičku. Já osobně jsem hledal dlouho, mám Nokii 6600 a zdá se, že pro Symbian S60 prostě žádná verze neexistuje. Nicméně jsem vlastníkem velmi kvalitního (bohužel komerčního) emulátoru Gameboye Advance jménem vBagX a jak se ukázalo, pro ten existují hned dva různé porty Rogue a jeden port Hacku - jeden port Rogue spolu s dalšími klasickými hrami pro GBA najdete zde, porty AGB Rogue a AGB Hack spolu s dalšími dvěma remaky pro GBA a portem Hacku pro Palm najdete zde. Přeji příjemné hraní v autobuse, ve škole i v jeskyni.

Závěr

Tímto jsem vyčerpal kapacitu druhého dílu seriálu o Roguelikách, příště se podíváme na rodinu Band. Linley's Dungeon Crawl a Castle of the Winds prozatím vynechám a vrátím se k nim později, neboť, ač spadají do stejné rodiny jako Hack, pocházejí až z pozdější generace rogueliků. Nehledě na to že i takhle si takovouhle monstrozitu přečte jen mizivé množství čtenářů a kdybych měl psát ještě o dvou dalších naprosto odlišných hrách, nečetli by to ani oni :-). Těším se na vaše názory v diskuzi a prosím o zapomenutí na všechny sliby, které jsem kdy dal o vydání článku, příště to snad bude lepší (i když asi ne o moc, protože v NetHacku jsem měl před psaním článku dosti nahráno, v angbandu mám jen minimálně).