Pikachu

Kdo by to byl řekl, že pod názvem tohoto oblíbeného kapesního monstra se skrývá velice chytlavý Tetris, s námětem Pokémonů? Zřejmě málokdo, ale vězte, že tak chytlavou hru jsem nehrál již dlouhou dobu!

Pokud jste žili několik desetiletí v hybernaci, jeskyni či podobném vzdělávacím institutu, pak vězte, že před několika lety zachvátila téměř celý svět Pokemánie, přicházející z Japonska. Tento fenomén udeřil se silou vichřice, jejíž následky pociťujeme i dodnes. Důkazem budiž dnešní hra Pikachu.

O co v ní jde? O nic složitého. Hra je založena na klasickém principu, samotná hra je ovšem trochu netradiční. Účelem není vytvoření souvislé horizontální řady, ale vaším úkolem je poskládat vedle sebe 3 stejné druhy Pokemonu, a to jakýmkoliv směrem. Jakmile seřadíte minimálně tři druhy vedle sebe, tyto zmizí a monstra, která byly nad touto trojicí, spadnou dolů. Někdy tak vzniká i dlouhá řetězová reakce, což se výrazně projeví na velikosti vašeho konta. Pokemoni padají z nebe vždy po třech „kusech,“ seřazené ve sloupci. Tímto není možné nijak rotovat či měnit směr. Co bych hře vytknul je její přílišná obtížnost. Zpočátku padají Pokemoni vcelku pomalu, později se ovšem rozjedou a častokrát nebudete vědět, kde vám hlava stojí.

Grafika Pikachu je vcelku povedená, je ovšem značně dětinská, což se nemusí líbit všem. Hra postrádá jakoukoli hudbu či zvuky. Jeden vlastně má, a to je oblíbené zvolání „Pikachu“ jakmile odstraníte nějaké ty Pokemony. Pikachu je, ač se to na první pohled nezdá, velice zábavnou a chytlavou hrou, která vás udrží u monitoru i několik desítek minut