Vektor Space

Podle hlasu poznáš sovu, podle oka poznáš kosa, podle názvu špatnou hru. Nebo vám připadá „Vektor Space“ jako jméno vhodné pro vynikající hru? Inu každý den není posvícení…

Vektor Space je hra mnoha tváří, kdo by si však pomyslel, že jedné lepší než druhé – jak tomu tak ve většině případů bývá – asi by se pořádně spálil. Je to totiž hra originálně neoriginální, hratelně nehratelná a zmateně nezmatená. Že jsem se pomátl? Ale kdepak, to se jen tvůrci této hry rozhodli, že nás potěší zábavnou hříčkou, jak se jim to ostatně už jednou povedlo. Po jejich předchozí báječné a chytlavě hratelné hříčce Eskimo Kisses je tu přesný opak. Jmenuje se Vektor Space.

Po zvláštním (teď jsi to vystihl :-) – pozn. redakce) úvodu se vrhněme rovnou na věc. Oč tu vlastně kráčí? Základní herní koncept připomíná chytlavou hříčku Tron, ale co naplat, když ta podoba je pouze vizuální. Velmi, velmi povrchní jedinci by si tak mohli na první pohled tyto dvě hry splést, jak ale sami jistě tušíte, opak je pravdou. Tron je tu ta zábavnější hra a Vektor Space je pouze laciná náhražka, která se sice snaží, ovšem ani zdaleka to nestačí. Mě sice odmalička vtloukali do hlávky, že „snaha se cení“, ale v tomto případě to prostě není pravda. Snahu zde reprezentují prvky spíše okopírované (jak jinak, než špatně) a nikoliv originální, jak by tomu v případě dobrých her mohlo být. Záměrně říkám dobrých, nikoliv skvělých. Vektor Space se totiž topí hluboko ve vodách průměru. Jak potom ale může konečné hodnocení dosáhnout šedesáti procent? Vektor Space disponuje dvěma ojedinělými prvky, jejichž přítomnost prostě nelze přehlédnout. Jednak jde o krásně zpracované vesmírné prostředí, jednak o multiplayer. I v dnešní době, kdy se internet rozšiřuje i do tibetských náhorních plošin a e-mail dorazil i na Madagaskar, totiž není hra ve vícero lidech na free scéně běžnou věcí. Kromě multiplayeru ale nesmím opomenout ani další herní mody: můžete si buďto jen nezávazně jezdit sami pro sebe, nebo vyzkoušet šampionát složený z mnoha tratí, ale také z nespočtu chrabrých a nebojácných soupeřů. Vše sice takto „na papíře“ vypadá poměrně dobře, ale to by to takové muselo být i ve skutečnosti – už po pár minutách sami přijdete na to, že jediným hratelným modem je právě multiplayer. Nemáte-li vyhovující připojení, o Vektor Space ani neuvažujte…

Já tu brečím o tom, jak je to hra špatná, a ještě jsem vlastně ani neřekl, oč v ní jde. I když na začátku byla ona věta „oč tu vlastně jde“, cestou politika jsem se dostal přes hodnocení až k multiplayeru a herní náplň se nám pomaloučku začala vytrácet… Ono ani ve své podstatě není o čem mluvit. Prostě klasický Tron, nic víc a světe, div se, nic míň. Pohybujete se po čárách, které zanechávají jednotliví závodníci (vás nevyjímaje), a snažíte se nenarazit do čar, které tu již zanechali vaši protivníci. Převratná novinka se skrývá v tom, že na rozdíl od Tronu budete nyní moci i plynule zatáčet, žádné devadesátistupňové kosení tentokrát nepřipadá v úvahu. Musím se ale přiznat, že tato novinka je spíše krokem zpět, alespoň co se hratelnosti týče. Tron si s tímto námětem buďto dokázal víc vyhrát, nebo k němu přistupoval jinak. Neumím si jinak vysvětlit, že defacto stejný námět je jednou zpracován na jedničku s hvězdičkou a podruhé stylem „no comment“.

Před samotným kláním se ještě musíte pořádně připravit, tj. přichystat futuristické vozítko. Nebo jsem vám ještě neřekl, že se hra odehrává ve vesmíru? K dispozici máte několik předvytvořených modelů, nebo můžete také sáhnout po vlastním a nějaké bizarní vznášedlo si vytvořit. Toto se mi naopak hodně zamlouvá. Vytváření vozítka je přesně takové, jaké má být – tedy zábavné. To už se ale o hře celkově říci nedá… dojem navíc ještě kazí nic moc grafika, doprovázená úděsnými zvuky. Co se dá dělat… zase jedna podělaná předělávka, ach jo.