Super Yoshi World

Je to Mario? Nebo Yoshi? Nedivte se, že se tak připitoměle ptám, dnešní arkádovitá hříčka totiž ani sama neví, čí je. Vydává se sice za roztomilého zeleného dráčka jménem Yoshi, ovšem to je opět pouze Mariova maska, pod níž schovává svůj italský knír.

Představování legendárního italského instalatéra Maria by bylo jako nošením dříví do lesa. Tato všem notoricky známá herní postavička nás svými dobrodružstvími baví pětadvacet let, což již samo o sobě vypovídá o její popularitě. Mario ale není jen tak nějaký pojem, který se řekne a jde se dál. Při vyřčení tohoto jména zamáčkne nostalgickou slzu nejeden hráč a to prosím ani nemusí. Vždyť Mariovy životní lapálie pokračují ve všech útočných frontách a dostavující se stáří se na něm naštěstí projevuje pouze v pozitivním slova smyslu. Tak jako dobrá Whisky i hry s nálepkou „Mario included“ zrají a zrají a je jen na vás, kdy je načnete a ponoříte se do nepopsatelného opojení. Pasuji tě do stavu rytířského, milý instalatére!

O Mariově nesmrtelnosti rovněž vypovídá fakt, že i dnes jsou stále populární desítky jeho předělávek. Vskutku – s hrami inspirovanými Mariovými životními lapáliemi se setkávám dnes a denně. Všechny tyto tituly mají společnou jednu velmi podstatnou věc, a sice hratelnost. Vlastně bychom mohli říct, že to je to nejdůležitější, stejně tak musím ale konstatovat, že podobných remaků jsem se už přejedl a k Yoshimu jsem tedy přistupoval se značným odstupem. Nutno podotknout, že to bylo oprávněné, neboť to jediné, co obě hry odlišuje, jsou hlavní hrdinové a pak už jen v omezené míře herní prostředí, což však ani nestojí za zmíňku. Ovládáte tedy malou příšerku a skáčete s ní, stejně jako v Mariovi. Sem a tam a zase zpět a ještě jednou a sem a tam a… tak pořád dokola.

Hrdinův úkol je ale přeci jen mírně odlišný. Musí posbírat všechna zelená vajíčka, která jsou důmyslně rozeseta po celé mapě, a přístup k nim se nerovná zrovna procházce růžovým sadem – vajíčka totiž nejsou vidět a jsou skryta pod různobarevnými kostičkami, jejichž obal je zdánlivě neprodyšný. Slovo „zdánlivě“ je opravdu namístě, neboť stačí jednoduše najít kostičku příslušné barvy, sebrat ji a kostky té barvy, kterou jste sebrali, zmizí. Takto si „prokoušete“ cestu až k vajíčkům a samozřejmě - čím více jich bude, tím lépe. Cestu za vítězstvím vám dále bude komplikovat kupa nepřátel s pozoruhodnými hnědými potvorami v čele.

Jinak je Super Yoshi World stoprocentní kopií i co do vizuálního zpracování, nutno říci bohužel. Hra prostě a jednoduše nic nového nenabídne, vše, čím se chlubí a v hloubi duše doufá, že zaujme, tu již stokrát bylo a ještě i bude. Pokud ale nemůžete usnout bez toho, abyste si zahráli nějakou tu arkádu a fousatý Ital se vám nelíbí, možná najdete zalíbení v roztomilém dráčkovi.