Gun-Runner

Skákaček mezi arkádami je hodně. Jednu ojedinělou skupinu tvoří předělávky snad nejstarší hopsačky Super Mario. Patří mezi ně i Gun-Runner? I když vytváří dojem, jakoby šlo o jiný typ hry, tak bych řekl, že i ano. A co si myslíš o tom ty?

Objevil se nám tu autor, nebo skupina autorů, kteří se rozhodli spojit herní prvky na způsob hry Super Mario a militarní, vojenskou tématiku. Proč to napadlo zrovna někoho z Německa? Podívej se na stránky autorů a posuď sám, pokud tomu budeš rozumět. Každopádně bychom tu neměli uvažovat nad úmysly autorů, ale nad samotným dílkem. Takže už jistě víme, že jde o arkádu s prvky na způsob legendárního Maria, ale co bychom měli ještě poznat? Jak nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nic moc. Shrnul jsem to už na začátku, takže se podívejme na podrobnosti a herní možnosti.

Stejně jako v Mariovi i tady je tvoje počáteční (v tomto případě jediná) zbraň skákání na nepřátelský cíl. V Mariovi to většinou bývaly různé nestvůrky, ty na začátku se podobaly hříbkům. A stejně jako v Mariovi je i tady jedním z úkolů posbírat co největší počet něčeho - tam to byly mince a tady to jsou pistole. A budu se opakovat, když použiji tu ohranou frázi „stejně jako v Mariovi, tak i tady“ – je 2D plocha, kde dole je podlaha občas s nějakou tou dírou a nad hlavou postavičky různé panely, kvádry, pohyblivé plochy a výtahy určené k překonávání neustálým skákáním.

Mluvili jsme o tom, co je stejné, a teď nebude následovat nic jiného než rozdíly. Na začátku většiny Mariů se mohl hráč nějak zvětšit, aby si jakoby zdvojnásobil život, tady to nejde. Jediné, co můžeš i v tajných skrýších najít, jsou opět jen pistole. Tou tajnou skrýší mám na mysli ty čtvercové panely, do kterých se ze spodu výskokem vrazí a něco z nich vyskočí. Další rozdíl je rozmanitost prostředí v jednotlivých kolech. V Mariovi těch prostředí bylo hned několik, kdežto tady jen jedno. A zároveň i těch kol bylo hned několik, ale zde můžeme být vděční za těch pět úrovní. Omezení tu pocítíme i v rozmanitosti nepřátelských potvor, máme tu jen pohybující se plamínky. Ale zase na druhou stranu, na rozdíl od Maria je na konci každého kola pracující postavička na jeřábu, postavička stejná jako ta hráčova. A teď ať mi někdo řekne, v kolika hrách na tento způsob se objevují postavy jako je hráč sám? Ten pracující člověk hráči prozrazuje, že není na nepřátelském území, že je mezi svými. Takže má pocit bezpečí, ten pocit, že je vše v pohodě – no skoro. A na samotný závěr prozradím, že v podstatě jde o další jednoduchou flashovku s jednotvárným, ohraným zvukovým doprovodem. Tak co, vyzkoušíš další remake od Super Maria?