Down to Hell

Pokud si pod tímto názvem představujete osvětovou křesťanskou hříčku s andělem v hlavní roli, jste na velkém omylu. Provlečte kuličku skrze proděravěné podlaží až do Pekla. No, možná by i ta první možnost byla zábavnější…

Ne, samozřejmě si dělám legraci. Alespoň já bych tedy nehrál žádnou křesťansky založenou hru, ale vysvětlovat své důvody nebudu, bylo by to na delší filozofickou debatu, a tak se místo toho raději vrhnu na hru samotnou.

Princip hry není nijak složitý a ovládání vám přejde do krve velice rychle, o to složitější je hru pokořit. Začínáte v nejvyšším patře mrakodrapu a pomocí kurzoru, na němž je umístěna kulička, musíte míček provléct skrz díry v dřevěné podlaze. Zpočátku jde všechno jako po másle, ovšem později začíná hra zrychlovat, a tak se kolikrát stane, že nestihnete kuličku provléct. Pokud se netrefíte do díry, ale na podlahu, nic se neděje, jen kamera postupuje níž a níž, a tak je hra každým okamžikem obtížnější. Jakmile kamera dosáhne podlahy, prohrál jste a musíte jet od začátku. Princip je téměř stupidní, přesto se budete pár minut bavit.

Grafika hry je velice pěkná, všechno vypadá téměř jako pravé. Co ovšem zamrzí, je stále se opakující prostředí. I po dlouhé době hraní jsem stále provlékal kuličku skrze tu samou dřevěnou podlahu. Hanba! Hrou vás provází pravá rocková hudba, takže se rozhodně nebudete nudit. Bohužel, skladba je jen jedna, a to ještě v opakující se smyčce. Shrňme si to. Down to Hell je arkádová hříčka s jednoduchým ovládáním, přesto hru pokoříte velice těžko. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho se budete bavit. Hra se totiž v průběhu hraní vůbec nezmění, žádné koření zde prostě nehledejte. A to je bohužel škoda, po pár minutách hru zřejmě vypnete.