Break

Arkanoid v kruhu. Fikce nebo skutečnost? Měl by zkušený "dozdímlátič" věnovat něco ze svého vzácného času této hře? Tato velmi zdařilá variace na mlácení míčkem o zeď je originálním kouskem na herní scéně, takže určitě stojí za to!

Po instalaci s názvem Break hry jsem obdržel dvě „interní“ zprávy. První se týkala její originality a druhá její licenční politiky. Zatímco první zpráva mne velmi potěšila, neboť takto originálních a graficky velmi zdařilých klonů Arkanoidu na zdejších herních lukách a polích zase tolik neběhá, druhá zpráva, která mi sdělila smutnou novinu o tom, že se jedná o hratelné demo s omezeným počtem levelů, mne zarmoutila.

Princip hry je jednoduchý, na rozdíl od klasického Arkanoidu nepohybujeme pálkou zleva doprava, nýbrž v kruhu. Tedy polopaticky řečeno - herní screen se skládá z kruhu, na jehož obvodu svištíme a bouráme cihly umístěné uprostřed. Hratelnost je vybalancována velmi dobře. Chviličku sice trvá, než si zvykneme na „trochu jiné“ ovládání, zaměřování a úhel odrazu, ale jakmile to dostaneme pod kůži, je vymalováno.

Původně jsem silně zvažoval, zda neplnou verzi hry recenzovat. Jsouce na vážkách jsem Break spustil a začal hrát. Upřímně řečeno – udělal jsem dobře. Hra mne chytla jako málokterá a já nevstal ze židle dříve, než zmizela poslední cihla v propadlišti dějin. Je sice pravda, že se těch pár hratelných levelů dá dohrát do 30 minut, ale stálo to za to. Vřele doporučuji.