Earth-Schip

Existují desítky, kdoví možná i stovky, vesmírných stříleček, v nichž dostanete malou raketku, několik málo střel, pár životů a alou do světa. Earth Schip je jednou takovou typickou hříčkou, která ale přesto může nabídnout docela vydařenou hratelnost…

Vývojářské studio Fire Head má na svědomí již pěknou řádku titulů. Bohužel zatím platí to, že kvantita jasně převyšuje nad kvalitou. To někdy ovšem není na škodu, ale když se jedna hra té druhé podobá jako vejce vejci, možná by i nějaká ta kritika byla na místě. Toto ale naštěstí není ten případ. Je velice pozitivní, že autoři neustále zkoušejí něco nového, snad pokaždé přijdou s něčím invenčním a zcela neotřelým, v němž nám dokáží, že jejich dominantou není skvělá grafika ani parádní hratelnost, mnohdy ale dokáží zapůsobit pouhým originálním námětem. Právě proto vám mohu vřele doporučit uložit si domácí stránku Fire Head mezi oblíbené, jistě sem tam najdete nějakou povedenou hříčku.   Opravdu to vypadá, jako by se vývojáři sdruženi pod názvem Fire Head hledali. Earth Schip je jejich v pořadí již devátým titulem v poměrně krátké době a nelze se tak divit, že k této hře přistupuji se značnou skepsí. Bohužel. Potenciál studia má jistě navíc a i když jsem si už zvykl na mnohdy zcela otřesnou grafiku, vždy mě u hraní udrželo něco jiného. Již homepage gamesky praví: „Arkádová letecká střílečka s mnoha nepřáteli a prostředím. Vhodné k odreagování.“ A toho se držme, ovšem s jednou malou výhradou; Earth Schip dle mého mínění přece jen patří spíše do škatulky akčních her.

Po sáhodlouhém úvodě se nyní pojďme věnovat hře samotné. Ta začíná přímo ve víru dění a bez udání důvodu jste vrženi přímo doprostřed děje. Doslova odevšad se na vás hrnou desítky, dost možná i stovky cizích letadel a vesmírných lodí, které se vám snaží jakýmkoliv způsobem zabránit v postupu k vytouženému cíli. Ten je opravdu daleko a propracovat se až k němu vám minimálně pár minutek zabere. Na konci vás vždy čeká nějaká ta obludička, jejíž snažení rovněž nebere konce a přejít přes ni dále vám sebere velké množství sil a hlavně munice. Té je naneštěstí ve hře přítomno až moc. Proč naneštěstí? To záhy poznáte sami – všude se povalují desítky nábojů a sebrat je, to je to nejmenší… Stejný problém nastává s životy, zabít vás se rovná výkonu nadlidskému a poeticky vyjádřeno; velmi heroickému. Jak již ale bylo řečeno, rychlá smrt nastane při souboji se závěrečným „bossem“.

Mínusy zde bohužel docela výrazně převažují nad pozitivy a mému hodnocení se tak v žádném případě nelze divit. Ke všemu jsem navíc po detailnějším zkoušení přišel ještě na to, že usmrtit vás lze pouze přímým zásahem – kolize s nepřátelským korábem na vás nenechá byť jediný škrábanec. To by ale při úrovni grafického zpracování stejně nebylo vidět. Naopak audio není přítomno vůbec, pár jednoduchých a velice primitivních zvuků mezi ně ani zařadit nelze. Závěrečný ortel tak zní jednoznačně: pokud hledáte „rychlou“ hru, když máte třeba chvilku v práci, nechcete nic náročného a jen se jednorázově odreagovat, tak směle stahujte. Vy ostatní si to dobře rozmyslete, každopádně ale stáhnutím v žádném případě nic nezkazíte...