Demon Car

Pokud rádi řídíte a ještě raději byste si vyzkoušeli, kolik chodců stačíte přejet za určitý čas, ale nevyzkoušeli jste to, protože se vám zrovna moc nechce jít do konfliktu s trestním zákoníkem, rozhodně vám Demon Car přináší jistou příležitost!

Zabijte co nejvíce chodců! Her, které se řídí tímto hesle, respektive jsou na toto téma naprogramovány, jsme měli největší možnost vidět hlavně v komerční sféře, kde dosáhly velké popularity. Myslím, že se nenajde nikdo, kdo by chtěl zpochybnit, že tento úspěch byl zapříčiněn hlavně jejich veselým námětem. Tedy, slovo veselý se zde stává dosti relativním pojmem J Každopádně tento námět se pro svou hru rozhodl použít v roce 1994 i Steve Modica, autor Demon Car.

Rok 1994 jsem zde použil zcela záměrně, nebylo to jen plácnutí do vody. Určitě je nad slunce jasné, že z něho pro hru vyplývá mnoho faktů, které se týkají hlavně jejího zpracování. Stáří Demon Car určitě poznáte na grafice, která je vyvedena jen v jednoduchých barvách. O to ale ve hře ani tak nejde, i když, samozřejmě, efektní grafika by byla rozhodně plusem. Přesuňme se ale k jádru věci, tedy ke hře samotné.

Už jsem to napsal několikrát, vaším úkolem bude přejet co nejvíce chodců. Jak to ale budete muset provádět? Nejdříve, ještě před samotnou hrou, s budete moct vybrat její obtížnost. Ta se pak projevuje například v tom, že chodci mění své stanoviště apod. Pak si můžete ještě nastavit velikost hrací plochy, čímž si můžete celkem hodně změnit obtížnost hry. Hned vysvětlím proč. Pokud se vám totiž podaří nějakého chodce přejet, na jeho místě se objeví hrobeček. A je vysoce pravděpodobné, že těch chodců přejedete hodně. Pokud máte malou herní obrazovku, začne se ta po chvíli hraní zaplňovat hrobečky a dokonce se vám může stát, že si znepřístupníte jednu část obrazovky. Prostě si zatarasíte cestu. A to je potom docela problém. I když se vám až tohle nestane, je jízda ve zhuštěném prostředí o mnoho složitější než na volném prostranství. To je jasné. Když se musíte něčemu vyhýbat, je to vždy horší než přímočará cesta. Abych doplnil, jak se hra ovládá, je to jednoduché, standardně šipkami.

Na každou hru máte 120 sekund. Po uplynutí tohoto limitu je sečten počet bodů (za každého zabitého chodce získáváte 100 bodů). Pro každou obtížnost, kterou jste si mohli zvolit na začátku je sestaven žebříček, v němž jsou implicitně nějaké malé hodnoty. A podle toho se tam vy dostanete nebo ne. Nevím, nakolik to bylo způsobeno mnou samotným nebo hrou, ale mně se nikdy nepodařilo se do žebříčku zapsat, ne proto, že bych nedosáhl takového výsledku, ale proto, že hra zahlásila vždy nějakou chybu.

Co je ale největším problémem hry. Bohužel je to opět ona stereotypnost. Už na počátku je jasné, že Demon car se vám více či méně ohraje, takže nečekejte od téhle hry, že vás bude bavit celé dlouhé hodiny. Byli byste zcela určitě zklamáni. Tedy až na jednotlivce, kterým zabíjení chudáků chodců působí nesmírnou rozkoš.