Darwin´s Curse. Že vás nenapadá oč by v této hře mohlo jít? Ale jděte! Jde totiž o věc, kterou lze jen těžko doporučit někomu, kdo trpí klaustrofobií. Proč? Uvidíte...
Darvin je taková vcelku zajímavá hra. I přes tento poněkud dementní úvod si troufám tvrdit, že není tak úplně od věci. V roli jednoho človíčka (na výběr máte ze začátku tři různé, naprosto nesourodé tváře) a hned se ocitáte v neprodyšně uzavřené místostí s nějakým androidem, který rozhodně není příliš nakloněn společnosti. To, že výsledkem každého kola není nic jiného než likvidace jednoho z nich vám snad nemusím připomínat. Až nepřítele zničíte, postoupíte do dalšího obdobného prostoru, kde však máte přece jen poněkud ztížené podmínky. V případě, že nepřítel je přece jen lepší než vy a necháte se zabít, nezoufejte, není konec hry, pouze jedna ze tří postav na začátku hry už bude vaše další počínání sledovat in memoriam a vy vybíráte někoho ze dvou zbývajících. Pokud však ani potřetí neuspějete, tak smůla. Víc sebevrahů už k dispozici nemáte a můžete hrát znovu. Možná vám chvíli potrvá, než si zvyknete na ovládání a budete se orientovat, ale po chvilce tréninku zmáknete všechno a sejmete si svého prvního androida.