BomberArena

Právě dnes vám přinášíme další kousek, který se snaží napodobit slávu fenoménu, jímž Bomberman bezpochyby je a musím říci, že k tomu má více než solidní předpoklady. I když nenabízí hru pro více hráčů, má tolik možností, že si bez obav vyberete.

Klasika, která nikdy neumírá. Tak asi těmito slovy bych ve stručnosti charakterizoval jednu z mnoha legend. Stálým čtenářům jistě neunikl článek, kde jsme se touto problematikou zabývali trochu hlouběji. Pojďme se ale nyní trochu více zaměřit na dnešní kousek. Já vám totiž už nyní mohu zaručit, že skutečně je oč stát.

Původní Bomberman byl jeden z mých nejoblíbenějších titulů. Rád vzpomínám na ty časy, kdy jsem u něj prakticky se zatajeným dechem strávil vždy několik hodin denně a jen se snažil nepřítele nějakým rozumným způsobem obelstít. Nechci se zde nějakým způsobem vychvalovat, ale troufám si říci, že jsem do hry pronikl opravdu tak silně, že jsem stačil poznat mnoho zajímavého. O to více mě překvapil dnešní projekt. Když jsem ho totiž spustil, zjistil jsem, že BomberArena původní projekt více než hodně napodobuje, tedy alespoň co se týče základní hry. V ní totiž narazíte na prakticky stejné bonusy, na skoro identické animace a pohyby postav. Přiznám se, že mě to trochu zaskočilo. Ne že by to bylo špatné, když se freeware autoři snaží věrně napodobit jednu z model herní scény, ale přeci jen já osobně očekávám vždy něco navíc. Naštěstí jsem to něco objevil.

Při delším průzkumu v menu jsem zjistil, že autoři i přes veškerou podobnost s již zmiňovanou předlohou, do hry implementovali něco navíc. Jedná se o speciální módy, které gamesku velmi pěkně oživí. Je jich zde několik a jejich význam lze vyčíst prakticky už ze samotného názvu a přiloženého obrázku. Bude docházet například k rychlejšímu výbuchu bomb, budete si moci do týmu přizvat umělé spoluhráče a společně to tak natřít svým soupeřům apod. Co mě ale zaujalo, bylo speciální hra na vlajky. Možná si nyní říkáte, že princip bude podobný známému Capture the Flag, který je už součástí prakticky každé lepší střílečky, ovšem nenechte se zmýlit. Váš úkol bude trošičku jiný. V podstatě musíte dojít k soupeřové vlajce a tu mu zlikvidovat vaší výbušninou. Počítejte ovšem s tím, že k tomuto praporu cesta nebude tak snadná a budete muset si počínat velmi opatrně a zároveň velmi rychle, protože jak jistě víte, každou vaši chybu dokáže soupeř bez milosti potrestat. Bohužel jakákoliv implementace síťového hraní zde chybí, takže se budete muset spokojit pouze s umělými protivníky. Jejich počínaní je ovšem na úrovni, takže nejde ani nějak o výraznou slabinu.

Trochu zklamáním pro mě bylo, že titul obsahuje v základní verzi pouze tři mapy. Tento nedostatek je naštěstí vykompenzován naprosto parádním zpracováním a velmi slušnou hratelnosti. Nechcete-li tento fakt akceptovat, doporučuji zavítat na stránky projektu, kde si můžete hru obohatit o některé prvky. Co mi vadilo trochu více, byla trochu nešťastně vyřešená orientace v menu. Nevím jestli to je tím, že jsem zhýčkaný klasickým rozložením položek, ale i tak se mi zdá, že autoři se v tomhle ohledu nemuseli snažit o něco originálního. Nejednou se vám totiž stane, že kliknete na něco, co vlastně ani vůbec nechcete. To je ale skutečně poslední nedostatek v jinak skvělé hře.