Ryokan

Další klon Tetrisu, který vás zaručeně nenechá vydechnout. Tohle je přesně typ hry, kdy si budete pořád dokola opakovat: „Ještě jednu a končím.“

Ryokan je postaven na principu tetrisu, ale přeci jen je to hra poněkud odlišná. Základem jsou čtyři dvoubarevné padající kostky, které nemizí v řadách, ale ve shlukách minimálně po čtyřech ve stejné barvě. To je ze začátku menší kámen úrazu, jelikož vás hra určitě bude svádět skládat kostky klasickým způsobem. Pokud si ovšem myslíte, že je poskládáte na sebe a poté zmizí, jste na omylu. Mazání odstartuje přechod bílé čáry skrz celé pole zleva doprava, která se pohybuje v pravidelných, zhruba 5ti vteřinových intervalech. V momentě, kdy pomalu končíte hru, protože se kostky dotýkají vrcholu a máte radost, že konečně zmizí, čekání na bílou čáru je nekonečné. Jediná výhoda je v tom, že můžete kostky neustále doplňovat než ona čára přetne vaši barevnou kombinaci. Bonusem jsou kostky s hvězdičkou, které smažou ostatní, vzájemně se dotýkající, napříč polem. Samozřejmě s každým dalším levelem se rychlost padajících kostek zvyšuje.

Dalším zajímavým atributem je grafika, každý level je úplně odlišný. První level vám přijde nic moc, ale řeknete si, že hratelnost to vynahradí. Ovšem šok je připraven při přechodu do levelu číslo 2, kdy neonově fialová se žlutou doslova praští do očí, grafika se propadne do časů Atari a ztíží další fázi hry. Další tři levely jsou hlavně o rychlosti, pěkná grafika se střídá s nepříliš přehlednou, ale to je zde evidentně účelem. Pokud jste si tedy nevyčistili celé pole v předchozích levelech, bude to náročné.

Hudba se ke hře dobře hodí, ale když ji hrajete nějakou tu hodinu, poněkud leze na nervy. Dá se ovšem vypnout, stejně jako zvuk, ke kterému nemám námitky. Hra se ovládá šipkami.
Pokud se chcete pořádně odreagovat, 5 levelů Ryokanu je připraveno.