mobiQix

Hadů existuje na telefony spousta, ovšem pořádný remake Xonixu (neboli Qixu, neboli Jezzbalu) jsme tu ještě neměli. Až samozřejmě doteď, kdy vám přinášíme poměrně kvalitní mobiQix. Hratelnost i zpracování je s původním Qixem téměř totožné – uvnitř hrací plochy se pohybuje jakýsi shluk barevných čar, po obvodu se pohybuje pár kuliček a vy hrajete za věc, která za sebou kreslí zdi a jejíž úkolem je jejich pomoci uzavřít postupně určitou část hrací plochy. Grafika je jednoduchá, nicméně účelná, ovšem až na jeden problém – hra je optimalizována pro telefony ze série 40 první edice, takže obrázky na pozadí mají rozlišení 128x128, a tak na novějších telefonech zdaleka nevyplní celou hrací plochu. Zvuky ani hudba se nekonají, což je ale vzhledem k optimalizaci na výše zmíněnou řadu jen dobře (podporuje jen monofonní pípání). Nedá se říct, že by byl mobiQix nějak průlomová hra, ovšem díky slušné hratelnosti a průměrné grafice neurazí a určitě stojí za vyzkoušení.

Hadů existuje na telefony spousta, ovšem pořádný remake Xonixu (neboli Qixu, neboli Jezzbalu) jsme tu ještě neměli. Až samozřejmě doteď, kdy vám přinášíme poměrně kvalitní mobiQix. Hratelnost i zpracování je s původním Qixem téměř totožné – uvnitř hrací plochy se pohybuje jakýsi shluk barevných čar, po obvodu se pohybuje pár kuliček a vy hrajete za věc, která za sebou kreslí zdi a jejíž úkolem je jejich pomoci uzavřít postupně určitou část hrací plochy. Grafika je jednoduchá, nicméně účelná, ovšem až na jeden problém – hra je optimalizována pro telefony ze série 40 první edice, takže obrázky na pozadí mají rozlišení 128x128, a tak na novějších telefonech zdaleka nevyplní celou hrací plochu. Zvuky ani hudba se nekonají, což je ale vzhledem k optimalizaci na výše zmíněnou řadu jen dobře (podporuje jen monofonní pípání). Nedá se říct, že by byl mobiQix nějak průlomová hra, ovšem díky slušné hratelnosti a průměrné grafice neurazí a určitě stojí za vyzkoušení.

Jakýkoliv telefon s barevným displejem a rozlišením alespoň 128x128