Když tak pátrám ve své paměti, zjišťuji příjemný fakt, a to, že pro mě osobně šlo o třetí GDS v řadě. Poprvé jsem se zúčastnil v roce 2006. Tehdy mě tam vzal kolega Jan Jirkovský a společně jsme pak naše zážitky shrnuli v našem deníčku a doplňkovém článku. Já jsem měl z této první návštěvy obrovskou radost, protože jsem poznal osobně lidi, které částečně znám z internetu a za nimiž stojí obrovský kus práce. O to s větší radostí jsem pak přijal pozvání o rok později, kdy jsme opět s Honzou Jirkovským vše podobným způsobem řádně zdokumentovali (deníček & rozvory/fotky).

Čas plyne jak voda a čas od času se stanou věci, které bohužel nelze předvídat. Rozepisovat vše nebudu, protože vše by vydalo na samostatný článek. Jen stručně zmíním, že došlo k několika chtěným i nechtěným změnám jak na serveru Českých-Her.cz (tehdy myslím ještě běžely na původní doméně), tak i na našem FreeGame.cz. Když trošku zapátráte v paměti i vy, možná si vzpomenete, že dříve bylo vždy GDS spíše začátkem roku a tak, kdo opravdu celou situaci poctivě sledoval, začínal mít možná obavy, že do budoucna již vše bude zrušené a že žádná další podobná konference už nebude. Nejen já jsem potom zajásal radostí, když veškeré obavy rozptýlily informace, že vše je naplánováno právě na 13. 9. 2008. Osobně jsem však trochu přemýšlel, zdali se zúčastnit. Přeci jen už na Freegame nepracuji naplno tak jako dříve, a protože jsem se dobrovolně vzdal šéfredaktorování ve prospěch svých dalších zájmů. Říkal jsem si, že šanci by měl dostat někdo jiný. Protože jsem ale věděl, že budou opět přednášena témata, která mě jistým způsobem velmi zajímají, a protože jsem si chtěl ještě osobně zkusit, jaké to je napsat jeden z posledních tematických článků, rozhodl jsem se svoji účast potvrdit. A rozhodně jsem neměl čeho litovat, program byl skutečně velmi zajímavý. Vše ale pěkně popořádku.

Jedna ze změn byla, že místo několika dní, bylo vše naplánováno pouze na jeden a start byl v oficiálním programu stanoven na rovných 9:00 dopoledne. Ze svých cestovatelských zkušeností jsem si tedy našel ten nejvhodnější vlak a i s případným zpožděním jsem počítal, že později než v 8:30, bych se na Hlavní nádraží neměl dostat. Pro jistotu jsem si našel ještě polohu nového hotelu na mapě. Zpoždění se nakonec naštěstí nedostavilo a já se tak pomalu vydal na cestu směrem na cílové místo. Protože jsem měl dost času, tak jsem šel pěkně po svých a několik cedulí mi naznačovalo, že jdu správně. Přiznám se vám, že jsem vždycky zastával názor, že v Brně se nejde ztratit. I když jsem na svůj orientační smysl velmi pyšný, nakonec se mi přesto stalo, že jsem odbočil o ulici vedle. Naštěstí jsem však nezpanikařil, vrátil se pěkný kus zpátky a potkal skupinu, která to měla namířeno přímo na GDS. Tak jsem se k nim připojil a při pohledu na hodiny jsem si s úsměvem na tváři říkal, že zahájení bychom měli všichni stihnout v naprosté pohodě.

Bohužel znáte to, nikdy se neradujte předčasně. Když jsem dorazil do hotelu a prošel kolem vrátnice, všiml jsem si přicházejícího Michala Tuláčka, společně s Ondrou Sýkorou a Michalem Augustýnem. Něco tam chvilku řešili na recepci a tak jsem si říkal, že pravděpodobně to bude to správné místo, kde bych si měl vyzvednout cedulku a informace o dalším dění. A tak jsem oslovil pohlednou recepční a asi tříminutové dohadování s ní mě přesvědčilo, že bych možná měl zkusit vyšší patro, kde by se, dle její informací, mělo nacházet to, co hledám. A jak jsem následně zjistil, měla pravdu. Pokud to náhodou dotyčná osoba čte, tímto ji pěkně zdravím. ;) V horním patře jsem si tedy vyzvedl to, co jsem potřeboval (ve frontě jsem se stihl ještě pozdravit s Michalem Pavelčíkem (známější spíše pod nickem Posila)) a pomalu se připravoval na samotné zahájení. Toho se chopil Jiří „Fila“ Filipovič a v několika málo minutách seznámil všechny s tím, co můžeme čekat a kde máme hledat jednotlivé sály (ne vše totiž bylo na stejném patře). Osobně jsem si již doma zhruba letmo projel, co určitě nesmím vynechat a jednou z těch oblastí byly skriptovací jazyky. Trošku jsem sice váhal, jestli to najdu bez problému, ale nakonec vše odlehčil samotný Jan „MD“ Krček (autor Krkala a přednášející výše zmíněného tématu), který už v hlavním sále vstal ze židle a zavolal něco ve smyslu: „zájemci o skriptování nahoru“. A já věděl, že bych to měl stihnout.

A skutečně se tak stalo. Přišel jsem pozvolna do malého sálu, kde Honza svou prezentaci připravoval a kromě něj byl přítomen ještě Fila a ještě někdo. Vypadalo to tedy, že přednáška bude jen pro tři lidi, což se naštěstí nestalo a postupně začali přicházet další a další návštěvníci. Přednáška se oficiálně jmenovala „Objektově orientované skriptování v KrkalC“ a musím říci, že mě nezklamala. Osobně sice znám, hlavně díky svým algoritmickým dobrodružstvím, spíše čisté „céčko“ (bez ++), ale drobnou praxi mám i v C++ a právě tato praxe mi stačila, abych bez problémů alespoň teoreticky rozuměl věcem, které zazněly na této přednášce. Honza je člověk, který mnoho let vyvíjel svůj jazyk KrkalC a veškeré úsilí je ve výsledku znát. Pokud si tedy chcete zkusit vytvořit jednoduchou hru na tomto enginu, stačí „MDmu“ napsat a on vám prozradí další podrobnosti. Protože mě v průběhu přednášky napadlo spoustu otázek, rozhodl jsem se Honzu odchytit po přednášce a že si s ním na chvilku popovídám. Nakonec se z toho stala hodně solidní diskuze, a to hlavně díky zapojení Ondry „OndraSeje“ Sýkory a Romana „Quiarka“ Plášila.

Nebylo ještě ani poledne a já začal pořádně plnit to, kvůli čemu jsem tam přišel. Začal jsem postupně procházet jednotlivé sály, pořizovat fotky a sledovat s jakým zájmem sledují ostatní přednášky. Vše probíhalo jako po drátkách. Jíst se ale musí, proto jsem se připojil k celkem početné skupině a šli vstříc Brnu se dobře najít. Detaily tady raději popisovat nebudu, protože by to v rámci tohohle článku byl do značné míry pořádný „off topic“. Každopádně jsme se všichni dobře najedli (i když porce byly velmi syté) a v pořádku vrátili do hotelu Avanti. Protože přednášek byla spousta a já věděl, že v jeden čas budou běžet paralelně dvě, které mě také celkem zajímají, rozhodl jsem, že zkusím mezi sály volně přecházet a zkusit si odnést co nejvíce z obou. Ta první byla od Ondřeje Sýkory a bylo to na téma „Vše, co jste měli vědět o umělé inteligenci, ale nikdo vám to neřekl“. Šlo o přednášku plnou nevšedních poznatků z tohoto zajímavého oboru. Zhruba v polovině jsem ale šel alespoň na chvilku podívat na Matthewa Milese Griffithse. Ta přednáška mě zajímala hlavně z toho důvodu, že byla celá v angličtině, a protože jsem s tímto jazykem v poslední době ušel jistý kus cesty směrem k lepšímu, zajímalo mě, jak moc mu budu rozumět. Samozřejmě jsem nerozuměl úplně všemu, ale díky neustálým poslechům různých rádií jako BBC musím říci, že i během té krátké doby jsem si také stačil odnést několik pěkných poznatků.

Poté jsem ještě prochodil několik sálů, pořídil několik dalších fotek a pomalu se vypravil směr centrum Brna, kde jsem měl naplánovanou ještě jednu schůzku. GDS samozřejmě pokračovalo ještě nadále, oficiální zakončení bylo naplánováno na 19:30. Jestli se to všechno stihlo, vám bohužel s jistotou neřeknu, protože tou dobou jsem již byl někde ve vlaku směrem k domovu, ale předpokládám, že vše proběhlo v pořádku, hlavně díky kvalitní organizaci. Já osobně, ještě než jsem opustil místo, se domluvil s Filou na rozhovoru (je přiložený na konci článku) a ten bez problému souhlasil. Celkově musím říci, že jsem si odnesl více než pěkné zážitky. Změna místa celé konferenci jenom prospěla a díky kvalitní přípravě téměř vše proběhlo bez problémů. I když za FreeGame.cz to pro mě byla zcela určitě poslední účast, do dalších let se rád (už ne jako novinář) zúčastním a opět prohodím pár slov s velmi zkušenými lidmi, kterými tato akce byla doslova prošpikovaná. Ještě jednou tedy děkuji všem organizátorům za skvěle zorganizovaný den a všem zúčastněným za povedenou atmosféru. Na samotný závěr přikládám již slíbený rozhovor s Filou.

Další ročník GDS je úspěšně za námi, jak celou akci hodnotíš z pohledu organizace?

Fila: Myslím, že přemístění akce do hotelu Avanti docela pomohlo organizaci po technické stránce (spoustu techniky, kterou jsme dříve zajišťovali sami a snažili se zprovoznit těsně před zahájením akce nyní zajišťoval hotel). Trochu mě mrzely změny v programu, které jsme museli na poslední chvíli dělat, nicméně to je asi nutná daň za podstatné rozšíření programu do dvojnásobku sálů oproti minulým ročníkům.

Když bylo GDS v sobotu ráno zahájeno, ptal jsem se tě, kolik odhaduješ, že přijde návštěvníku? Pokud si dobře vzpomínám, odpověděl si mi, že jich očekáváš o něco méně, než tomu bylo v minulých letech. Jak to ale vidíš teď po skončení, byl tvůj odhad reálný, anebo návštěvníků (zejména těch neregistrovaných) přišlo více?

Fila: Nakonec jsem měl (bohužel) pravdu, návštěvníků bylo méně, než minule.

Osobně se mi změna místa líbila, hotel Avanti mi přišel jako rozumná alternativa proti Rubínu, ale já nejsem zcela kompetentní posoudit, na kolik byla tato změna optimální. Jak to tedy vidíš ty? Přineslo nové místo to, co jste si od toho nejvíce slibovali? Tedy například více místa pro workshopy?

Fila: Určitě přineslo. Jednak jsme mohli dát prostor i více okrajovým tématům, které by bylo problematické v Rubínu umístit, ale také jsme mohli uspořádat workshopy pro komornější publikum, což je kvůli jejich interaktivitě nezbytně nutné. V případě workshopů máme ale jistě ještě rezervy, problém byl především v hledání jejich vedoucích (přece jen připravit si přednášku bývá jednodušší). Velká část návštěvníků si také pochvalovala větší nabytost programu, kdy bylo více z čeho vybírat (i když se našly i opačné hlasy, protože někdy nešlo absolvovat vše, co člověka zajímalo).

Spoustu přednášek jsem jen proletěl, ale dle mého názoru téměř všechny byly na velmi vysoké úrovni. Zdá se ti, že kvalita jde oproti minulým létům stále nahoru, anebo je zde vidět určitá stagnace?

Fila: Myslím si, že kvalita přednášek jde nahoru. Lidé se více učí, jak si přednášku připravit (ať už proto, že na GDS již někdy přednášeli, či proto, že viděli přednášky od ostatních). Podařilo se nám také na GDS nalákat více celebrit vývojářského světa.

Velmi nezvyklé bylo také datum této konference. Pro mě osobně to byla sice třetí účast, ale pokud si dobře pamatuji, datum konání bylo vždy stanoveno někdy na březen, duben, tedy spíše na začátek roku. Proč najednou tato změna? Budou se i další ročníky držet tohoto nového „schématu“?

Fila: Ke změně jsme se rozhodli proto, že se měnil organizační tým (více zapojujeme lidi ze SleepTeamu, já pomalu předávám to, co jsem dělal pro minulé ročníky) a také proto, že jsme se rozhodli akci trochu předělat (změna prostor, více paralelních přednášek).

Jak to je s přednášejícími? U spousty lidí, kteří měli své prezentace, bylo poznat, že v dané oblasti jsou skutečnými profesionály a přednášené problematice opravdu rozumí. Většina z nich je aktivními členy fóra Českých-Her.cz. Co kdyby se ovšem i mezi našimi čtenáři našli lidé, kteří mají co říci k nějakému z témat, jež úzce souvisí právě s tvorbou her a s danou problematikou mají slušné zkušenosti. Mají takové lidé (jako přednášející) na GDS dveře otevřené?

Fila: Otevřené dveře má každý, kdo má dostatečné znalosti a schopnost prezentace. Bohužel toto ze zpravidla poněkud špatně hodnotí, proto je pro nás snažší oslovit lidi, o jejichž schopnostech máme nějaké povědomí, ale samozřejmě se v principu nijak nebráníme jakémukoliv přednášejícímu, který má návštěvníkům co nabídnout.

Můžeme opět počítat s tím, že přednášky budou veřejně dostupné na internetu?

Fila: Ano, ale pravděpodobně nebudou všechny. Nahrávali jsme letos pouze snímáním desktopu, což je oproti kameře vhodnější kvůli čtení slidů, nicméně je větší riziko ztracení záznamu (přednášející s vlastními notebooky si nemusí stihnout snímání zprovoznit, snímající program někdy spadne...).

Závěrem mě napadá možná překvapivá otázka, ale přesto se zeptám. Co bys vzkázal lidem, které třeba GDS (ať už tam byli osobně, nebo vše viděli jen ze záznamu) namotivovalo natolik, že by se rádi pustili do tvorby vlastní hry?

Fila: Především bych jim rád popřál hodně štěstí. Pokud ode mě čekáš i nejaké poučení, pak aby ze začátku zpočátku nemířili příliš vysoko a snažili se budovat své hry „odspodu“ -- tedy gamedesigneři ať nejdříve zkusí jednoduchou hru (klidně v GameMakeru), programátoři ať rozchodí engine a udělají jednoduchou hříčku atp. Spousta týmů chce hned dobýt svět, což vede k tomu, že vymyslí projekt nad jejich síly a jeho vývoj nedotáhnou do konce. Na druhou stranu je dobré po získání zkušeností nebát se pustit do něčeho většího a nezůstávat u hříček.

Určitě se také snažte využít toho, že jste nezávislí a můžete se pustit do něčeho opravdu originálního a nedělat desátý klon nějakého AAA titulu. Ostatně pustíte-li se do originálního konceptu, můžete zkusit štěstí v soutěži Handjoy Česká hra 2009 (www.ceska-hra.cz) a přijít k finanční odměně či věcným cenám.

Děkuji za rozhovor.

Rádo se stalo.