Jako kovaný Brňák se do Prahy moc často jen tak nehrnu. Ovšem páteční večer 18tého už sliboval zajímavý víkend, jelikož jsem se pěkně pakoval a cestoval do naší metropole kvůli GDS 2011. Game Developer Session se koná vždy jednou za rok během jednoho nebo dvou dnů. Právě druhé rozpětí, absolutně nabušený program a zajímavé možnosti slibovaly víkend plný zábavy.

V Praze znám asi nejlépe Anděl, už po několikáté jsem zde navštívil naši FreeGame.cz základnu, abych každé GDS ráno vyrazil do Národní Technické Knihovny. Sobotní ráno to bylo i v doprovodu Hynka, šéfredaktora Apofise a naší rostoucí fotografce Kátě. Když jsme na místo zdroje geeků a ajťáků dorazili, zastihli jsme už solidně formující se frontu, která dávala najevo, že přednáškové sály nebudou vůbec, ale vůbec prázdné. Hned jsme se setkali s několika kolegy z branže, tvůrci a organizátory, jako například s Janem „Sysel“ Jirkovským.

Kabáty, bundy, čepice byly předány šatnářkám, no a my se začali radit kam se vydat. Trik takové velké akce spočívá v tom, že se vždy na dvou místech něco děje a člověk si může vybrat. Problém však byl v tom, že v drtivé většině času se v obou přednáškových místech (hlavní sál a workshop) dělo něco, co by stálo za povolení pro klonování. Asi hned prvotní lákadlo bylo v podobě Dana Vávry a jeho rad, v jeho podání spíše reálném pohledu, jak začít tvořit, vytvářet a podnikat v game businessu. Následovaly maličkosti jako Tomáš Krcha a zajímavé povídání o AAA 3D hrách v prohlížeči nebo více než povzbuzující session pro začínající tvůrce od Miloše Endrleho z Geewa. Úplnou novinkou pro mě byl pojem Gamification během úseku s Jiřím Zlatohlávkem. Rozhodně doporučuji si tento význam najít, a pokud mi zbude nějaký čas a prostor, můžete se těšit i na tematický článek.

Během krátkých přestávek se prolévaly litry kávy, limonád a čaje (dokonce několik speciální druhů, příjemné překvapení). Pro hladové krky se na speciálních místech válely desítky baget (překvapivě velmi dobrých). Zázemí nemělo chybu, ale naše dva členy party Apofise a Káťu zlákalo zcela něco jiného. Kdyby se totiž náhodou stalo, že v programu v určitou chvíli nenarazíte na nic, co by vás nezaujalo (nemožné), mohli jste si jít zahrát několik her na několika konzolích. Byly zde iPady, nadupané počítače a to i v podobě tří obrazovek pro kokpitový pocit, Dance Pady (tam se zpotilo lidí…) a Xbox, plus Xbox Kinect. A právě poslední herní zařízení uchvátilo výše jmenované osoby, no jo hračičky.

Neměl bych zapomenout zahraniční hosty. Projjol Banerjea a Dan Wentz, bohužel prvního jsem prošvihl, ale u druhého hosta se chvilku zdržím. Nejspíše jste už četli náš krátký pokec s Danem. No, tak v neděli jsem si tuto velmi zajímavou osobu odchytil a udělal pěkný, dlouhý rozhovor, máte se zase na něco těšit. On sám měl na Game Developer Session dvě přednášky, kde seznámil posluchače se svou prací, kariérou a nástroji, se kterými pracuje, když tvoří hudbu a audio.

Celý první den byl zakončen předváděčkou indie a freeware her (můžete se těšit na speciální článek) a panelovou diskuzí o technologiích budoucnosti. Ale tím nic nekončilo, hned nato se šlo popíjet, povídat a pařit do klubu Jam Café s dvěma Djs a uměleckou audio-vizuální show na téma sci-fi série Duna.

Nemusím asi moc popisovat, že se mnohým v neděli vstávalo hodně těžko, ale překvapivě dorazilo stejně velké množství návštěvníků jako předešlý den. Program zase překypoval lidmi z 2K Czech, Bohemia Interactive nebo generálním partnerem Keen Software House. Únava mě začala zmáhat (druhý den jsem byl sám a nikdo mě tedy nemohl podpírat) a já si šel zapařit několik her. Za zmínku rozhodně stojí chystaná pecka Miner Wars, určitě sledovat lidičky a hrát tento kousek na třech monitorech je opravdu požitek. Pak jsem už vyzpovídal již zmíněného Dana Wentze, spolykal několik baget a šel poslouchat, poznávat a učit se nové věci.

Pak už nastalo pouhé poděkování, loučení (určitě ukáplo i pár slz), poděkování organizátorům – skvělá práce kluci! – a návrat do „štatlu“. Pokud budou podobné akce pokračovat, vůbec se nebojím o budoucnosti české tvorby a herního průmyslu.

Fotky: Káťa Jandová, Alina Shupikova a Jaroslav Wágner