Príbeh Jebkyho 2: Cirhóza Pečeňe

Pokračování slovenské textové hry je na světě a vy se máte konečně možnost přesvědčit, že jeho autor se nerozhodl změnit svůj drsný slovníček a smysl pro humor.

Slovenských textovém „ze života“ začíná být víc, než kolik je těch českých. A právě dnes přichází pokračování Príbehu Jebkyho 1. V podtitulu dnešní hra nese název jedné typické nemoci pro jednu typickou skupinu občanů, cirhózy jater. Už to samo mluví dost za sebe, o čem že se to bude dnešní hra hlavně točit. Věřte, že nebudete zklamáni, pokud čekáte, že si alespoň ve virtuálu prolijete hrdlem několik boroviček a fernetů. Otázkou je, jestli pro to chcete hrát počítačovou hru…Každopádně platí, že pokud se vám líbil první díl Príbehu Jebkyho, bude se vám určitě líbit i jeho pokračování.

To začíná, jak už je pro textovou tohohle druhu typické, v posteli, kdy vás ze sladkého spánku probudí ječící nepřítel budík a vy musíte vstávat do školy, což se vám, jako obvykle nechce. Když ale zjistíte, že je 30. června, přece jen se necháte přemluvit tím zbytkem svědomí, co ve vás je a do školy se přece jenom vydáte. Dostanete tam jen výpis známek, protože vás čekají opravné zkoušky. Ale ty jsou až na konci srpna, takže máte dva měsíce volna a ty si chcete zaručeně užít se svou partou. Jak to bude probíhat a vypadat, si umíte tak jako tak dost dobře představit sami a pokud ne, při hraní hry to zjistíte.

Opět se nevyhnete nadávání na slovenskou vládu, té nejpeprnější mluvě, připadá mi ale, že s ní je to už maličko přehnané, budete se courat po hospodách a nakonec velkému mejdanu, na který prý bude po staletí vzpomínat celé Slovensko, však to znáte. Bohužel, hra není příliš dlouhá a i její příběh je dosti plytký. Té svobody, odpoutat se od hlavní větvě příběhu, ve hře moc není, šanci na to máte tak nejvýše dvakrát. Jinak se děje to, na co jsme bohužel zvyklí a co asi jinak nebude, totiž to, že i když je vám nabízeno tři a více možností jak na nějakou situaci reagovat, vždy se ze zvolené vyklube nějakým kouzlem ta pravá. Škoda. Možná, že by opravdu neškodilo ubrat trochu na vulgárnosti a přidat na příběhu.

Co vám budu říkat o zpracování. Klasická textovka, to znamená černé pole a bílý text. Nic víc z toho nekouká, což ale nemůžeme považovat za chybu, protože v tom je jedno z bohatství textovém, že si vše můžete ve vlastní mysli představit sami. I když, jak už jsem zmínil, zde toho asi tak moc nebude, protože představit si nějak konkrétně sprostá slova by vás zcela svedlo někam jinam. Hru si radši užijte tak, jak je. Ale pozor - jen s náturou. Pokud vám běhá mráz po zádech, když čtete dětský komix, jak je ta mládež dnes vulgární a zkažená, věřte mi, Príbeh Jebkyho 2: Cirhóza Pečeňe, nebude pro vás to pravé.