Polda 3: Čára

Znáte řadu úspěšných adventur řady Polda? Kolikáté, že už to vyšlo vydání? No to je jedno, my se teď podíváme na to třetí. V něm se totiž vyskytuje taková zajímavá mezihra, ve které máte za úkol obehrát malého pouličního nezbedu ve hře Čára..

A máme tu další mezihru z oblíbené série adventur o poldovi jménem Pankrác, kontkrétně z dílu Polda 3. Kolikátý, že už to vyšel díl (asi pátý)? No to je jedno, ale jisté je, že ten první slavný díl je už mezi námi na freewarovém poli... Hlavní je, že jsem zjistil, že tu doposud nemáme gamesku Polda 3: Čára a proto ji vydáváme právě (nebo až) teď. Jak sám název napovídá nebo jak sami už někteří z vás vědí, hra je zaměřena na simulaci oblíbené hry, která je snad jediná kde se ke hraní používají mince; mince házené co nejblíže k lajně. Ale tohle je trošku jiný typ čáry, tady mince házíš co nejblíže ke středu jednomu ze tří terčů. A jak dál si na tom vede tohle dílko, tahleta mezihra z úspěšného díla? Celkem dobře. Tak jako i v předchozích mezihrách (třeba v té s kartami), tak i tady se objevuje dabing, nechybí tu ani vtip, dobré grafické a propracované zpracování (A proč taky ne, že?); svůj původ opravdu nezapře...

Styl hraní a pravidla oblíbené (často i hazardní) hry čára zná snad každý, ale v úvodu jsem zmínil, že tentokrát je ta čára trošku jiná. Pravidla se liší v tom, že tu hlavní roli hraje bodování. V klasické čáře vyhrává přeci ten, kdo je k herní hranici nejblíž, jeden hod každého z hráčů je vlastně celá hra, nebo chcete-li je to celé kolo. Z pochopitelného důvodu nemohli autoři Poldy nechat hraní čáry tak jednoduché a rychlé, proto použili svoji vlastní vymyšlenou verzi. V plné hře nazvali autoři tuto mezihru (tuto verzi Čáry) jako „Americký oči“. Verzi se třemi terči, v nichž každá oblast má svoje bodové ohodnocení. Jedno kolo se skládá z pěti hodů a hraje se jak jinak než o peníze. Ty (v roli policisty Pankráce) a tvůj protihráč (uličník z ulice) začínáte s dvaceti penězi, tvým cílem je protihráče o všechny peníze obehrát. Do každého kola se automaticky vkládá sázka pěti peněz. Je víc než jasné, že kolo vyhrává hráč s větším součtem všech svých bodů. Ale to nepříjemné pravidlo stejně jako v klasice zůstává. Teď myslím to pravidlo o tom, že platí to, když ti protihráč svým hodem posune tvoji minci někam úplně jinam, tím ti vlastně změní celé tvoje bodové ohodnocení. Takže nemáš vyhráno i po pár vydařených hodech. Tady už je jasně vidět, že to obehrávání o peníze nebude jen tak na chvíli a ani to nebude jen tak jednoduché. Proč ty mezihry dělali autoři tak zdlouhavé a celkem těžké? (Nechyběl jim náhodou betatester? :) To nevim, ale pro některé to v adventuře může znamenat nepříjemný zákys; pro jiné příjemné (leč možná trošku zdlouhavé) pobavení. Ale vraťme se k pravidlům. Dejte si také pozor na ovládání, je jednodušší než by se mohlo na první pohled zdát. Bohužel tu není ovládání vysvětleno jako v plné hře, takže ti jej budu muset vysvětlit: Šipkami si zvolíš směr hodu, držením mezerníku se nastavuje síla hodu a jeho následným puštěním a po zvolené době zmáčknutím si určíš úhel hodu; myší se jen pohybuješ v menu nebo si jí můžeš ověřit kde lze získat kolik bodů...

Je zajímávé, když si uvědomíme, že tahle hra byla vydaná vlastně ve třech baleních; jako součást plné hry (to je jasné), ale byla vydaná jako součást demoverze a jako samostatná volná hra - tato, o které je právě řeč. Mimochodem, která mezihra je v Poldovi jako druhá? Ta s těmi kartami, nebo ta s tou ponorkou? Schválně, víš to? No to je jedno, hlavní je, že Polda 3: Čára téměř po všech stránkách nezklamala. Ani po té stránce, že tu opět oproti původnímu celému dílu nechybí ani výběr obtížností...