Monkey Curling

Curling zatím není tak populární jako jiné zimní sporty. Jestliže mu ale chcete přijít na chuť, určitě to spojte s dnešní hrou! Stojí to za to! Takže se teple oblečte a pojďte vyzkoušet svůj um...

Ano, Monkey Curling, aneb další zneužití zvířat autorským týmem Mohsye je na světě. Pokud ale dnes očekáváte nějakou typickou drastičnost, vraždění, bití, mlácení, rozprskávání se tělíček nebohých němých tváří (Cat_a_pult), tak budete možná překvapeni. I Mohsye jsou totiž schopni vytvořit naprosto mírumilovnou gamesu, jejímiž hlavními postavami budou zvířata. A jak každý pochopil z nadpisu, tentokrát se bude jednat o zástupce animální říše nám nejbližší, tedy o opice. Spojení je to od počátku výrazně kontrastní. Kdyby šlo o nějaký letní sport, budiž, ale že se vydají hrát curling, to by čekal málokdo. A dokonce půjde tak trochu o retrospektivu, neboť v podtitulu gamesy se dozvíme, že jde o curlingový šampionát roku 1986. Ale dost teorie, podívejme se na praxi. Vzhůru tedy na ledovou dráhu!

Ihned na tomto místě podotýkám, že neznám přesnou terminologii tohoto sportu, a proto prosím jeho vyznavače o prominutí, pokud užiji nějakého nevhodného výrazu. Hra vás staví do role trenéra a účastníka zároveň. Abyste tomu rozuměli, dříve než se pustíte do zápolení, budete si moci vybrat své svěřence. Jde o to, že místo onoho kotouče, který soutěžící vypouštějí v reálu, vy budete vypouštět malé opičky, a to celkem tři. V nabídce jich je několik druhů s rozličnými vlastnostmi (od prachobyčejné odchycené někde v Africe, až po přesně přizpůsobené tomuto ledovému závodění). Leč na úvod jste limitováni stavem svého peněžního konta, totiž pěti sty dolary, takže si příliš vyskakovat nemůžete, vyberete tři nejlevnější opice a jdete do závodu. Ten spočívá v tom, že za pomoci myši určíte směr svého vrhu a také sílu, kterou mu dodáte. Samozřejmě, že je to velmi důležité, protože pokud dodáte malou sílu, opice ani k cílovému terči nedojede, stejně tak když dáte příliš velkou, odrazí se od koncové bariéry nazpět a opět se nebude konat žádné bodové ohodnocení. Směr je důležitý neméně, pokud bude cestou opice často narážet do mantinelů, bude ji to připravovat o energii. Zpočátku je celkem obtížné najít si ten správný grif, abyste byli úspěšní, ale po čase se to dostane do krve a není problém. A nyní k hodnocení. To se samozřejmě odvíjí od hodnoty políčka, na kterém se opice zastaví. Pro lepší přehlednost se jí průběžné hodnocení již před zastavením zobrazuje nad hlavou. Všechny tři hodnoty se pak sečtou a přepočtou na dolary. Pakliže nedosáhnete ani na 300 USD, hra končí a začínáte znovu (ale s pěti stovkami na kontě), pokud dosáhnete více, musíte si s tím hospodařit, nakoupit další exempláře a pokračovat. Jedním ze jmenovaných rozdílů mezi typy opic je to, že nejen že ty více přizpůsobené „lépe jedou,“ ale také za úspěšný pokus přidají na vaše konto více peněz. A to už se vyplatí, takže se snažte.

Ač náměty se většinou výtvory od Mohsye liší, jedno mají přece velmi podobné, a to opravdu velmi. Jde o kvalitu technického zpracování. Grafika bývá pěkná, vydařená, nic moc efektní, přehledná. Totéž se dá říct i o této hře. A tím nechci naznačit, že by byla nezajímavá. Se zvuky je to také velmi klasické. Doprovodná melodie si v pozadí odbublává, aniž by nějak rušila, pouze dokresluje atmosféru a nutno dodat že vhodně a vkusně. Zvuky jsou použity střídmě, ale musím se přiznat, že to opičí kvílení mi po několika minutách lezlo na nervy.

Nebojím se říct, že před sebou máte velmi povedenou a zábavnou gamesku, jež dokonce ani neztrácí po chvíli zábavnost, protože máte vlastně stále o co bojovat, tedy ovšem do té chvíle, kdy si můžete dovolit naverbovat do týmu ty nejdražší opice a vše s nimi vyhrát. Jenže to chce docela dost šikovnosti a umu a při jeho získávání se dá užít spousta legrace. Takže do toho!