Lightslayer

Výpravný dungeon odehrávající se v tajuplném světě, kde vedle sebe žijí všelijací tvorové známí z různých fantaskních světů. Podaří se vám najít a vysvobodit Calesstru ze spárů sekty uctívačů světla?

Již delší dobu jsem se nesetkal s žádným povedeným dungeonem a tak jsem se na Lightslayera docela těšil, a to i přesto že koncepčně vychází ze svého předchůdce Wrath of Darkness, který se tak úplně nepovedl. Co se grafiky a použitého enginu týče zůstalo vše při starém, a tak možná hra odradí spoustu potenciálních kobkařů ještě předtím, než jí vůbec dají šanci. Popravdě řečeno, i já byl zprvu mírně skeptický, neboť grafika hry byla zastaralá již před deseti lety, avšak po chvíli jsem tento nedostatek přestal vnímat a naplno se nechal pohltit světem hry.

Příběh vypráví o kouzelnickém učedníkovi, který se vydává na dlouhou výpravu za záchranou své mentorky Calesstry, jež byla unesena sektou uctívačů světla. Dá se říci, že celý příběh se točí kolem již mnohokrát viděných klišé, na které jste pravděpodobně již zvyklí ať už se bavíme o freewaru nebo komerční produkci. Naštěstí je však postup hrou a tím i příběh samotný dosti spletitý a tak je ve výsledku i vcelku odpustitelná ona předvídatelnost a neoriginalita. Bohužel je ale zcela ignorováno ovládání pomocí hlodavce, což by se dalo u FPS dungeonu pokládat za standard, sice si na klávesnici po čase zvyknete, ale třeba otáčení postavy je hodně líné a dosti často tak přicházíte o životní energii, když se snažíte uniknout ze spárů nepřítele.

Dále bych vytknul chudé zvuky a především chybějící hudbu, která by zcela nepochybně přispěla hratelnosti. Ať už si zvolíte kteroukoliv obtížnost buďte si jisti, že se nejedná o procházku růžovým sadem a už vůbec ne krátkou. Shrnu-li tedy všechny dojmy, jež ve mně Lightslayer zanechal, jedná se o docela výpravnou ač místy docela předvídatelnou kobkařinu, jen je škoda nepovedeného ovládání a velice strohé grafiky.