Twin Tower

Originál, originalita, origoš. Tři slova v jednom naprosto přesně vystihují dnešní krásný, překrásný kousek Twin Tower. Na tuhle logickou hříčku s akčními prvky by žádný Evropan asi přijít nemohl. Kdepak, ti asiati, kam na takové nápady jenom chodí?

Díky nepřeložitelnému menu v japonštině jsem se této hry trochu obával. O čem to je? Jak se to hraje? Co s tím? Po spuštění a následném pěti minutovém hraní, jsem si, lehce pozitivně konsternován, musel udělat kafe, protože jsem si uvědomil, že mám před sebou něco unikátního, originálního, skvělého a hratelného.

Mlask. Toliko pro začátek aby bylo jasno. Ovládáme variabilně se pohybující dvoj-plošinku (tedy spíše jakousi váhu), kterou zachytáváme odshora padající kousky zídky za účelem vytvoření hradu. Zní to divně, ale je to tak. Zcela prostě a jednoduše musíme na obě strany „váhy“ položit rovnovážný počet stavebních dílů zakončených věžičkou, coby znaku finalizovaného hradu. Grafika je jemná, pohyb „váhy“ je plynule vyvážený a i ostatní aspekty, určující kvalitu hry, jsou na výši. Obecně vzato, Twin Towers je takový Tetris naruby, jenž je natolik originální, že se naprosto vymyká současnému trendu logických her. Dovolím si říci, že byl dotčen autorovým géniem.

Co dodat? Tohle se musí mít, tohle se musí hrát! Jinak bude náš herní život o kapku chudší.