Quiz Tac Toe

Také vám piškvorky voní ztracenými dětskými časy? A nebo vám připadají příliš fádní? Ať tak či tak, s vylepšením, jaké nabízí Generation Stars, se určitě nebudete nudit. Procvičí se i vaše všeobecné znalosti!

Oblíbená to kratochvíle žáků nudících se ve školních lavicích, to jsou piškvorky. Neumím si ani představit, že by je někdo z vás nehrál. A když ne přímo v lavici, pokud jste tedy (byli) ti pilnější, kteří si nechtějí nechat ujít ani slovo vyučujícího, pak jste se jim věnovali někdy ve svém volném čase. Pokud ale patříte zrovna mezi ty, kteří této hře příliš neholdují, nevěšte hlavu. Dnes to nebude úplně jen o piškvorkách...

Když si spustíte hříčku Quiz Tac Toe, zarazí vás jedna věc. Ta nejdůležitější, tedy velikost hracího pole. Tři krát tři, to je dosti omezená rozloha pro tolik strategicky náročnou práci. V tu chvíli vám bude jasné, že za tím zcela jistě něco stojí. A taky že ano. Když si kliknete na libovolné políčko, nezobrazí se vám hned váš symbol, ale dostanete kvízovou otázku. Teď si ale neodpustím malou odbočku, nicméně dosti důležitou. Tahle gamesa je totiž cizojazyčná. Na výběr máte sice ze tří verzí, a sice chorvatské, anglické a německé, ale na češtinu byste čekali marně. Kdo tedy naprosto nemá ani minimální pasivní znalost jedné ze jmenovaných řečí, mohl by mít problém. Na druhou stranu, otázky jsou docela jasné, a když už nic, chorvatština je češtině vzdáleně podobná a existuje velká šance, že dotaz pochopíte. Jak brzy zjistíte, otázky jsou to většinou jednoduché týkající se všeobecného přehledu. To, že autoři pocházejí z Chorvatska, poznáte z otázky, jakou že formaci používali chorvatští fotbalisté na MS ve Francii. Ale je to asi jediný příklad takového patriotismu. Naše české ego může naopak polechtat otázka, jak se přezdívá Praze nebo která byla nejstarší univerzita ve střední Evropě. Rozhodně nemusíte čekat nějaké obtížnosti nebo záludnosti. Jediným problémem je, že zásoba dotazů nebude zřejmě příliš veliká, pročež se stává, že se opakují.

Hrát můžete samozřejmě ve dvou, ale klidně si to můžete zkusit sám proti sobě, není problém. Hraje se stylem, že kdo správně odpoví na otázku, tomu náleží pole, pod nímž se tato skrývala. Z jednoduchých počtů vyplývá, že celý boj může velmi lehce skončit remízou, což se také stává. Nu což, nedá se nic dělat. Krásné na tom je, že prohrát si to můžete jedině sami. Pokud neuděláte žádnou chybu, nemůžete nikdy být poraženi. Technické zpracování je velice jednoduché, až schematické. Grafika je přehledná, herní obrazovka malá (jak ostatně vidíte na přiložených obrázcích), zvuků je také jen pár, ale tato „nedostatečnost“ není nijak palčivá a myslím, že to nebude důvod, proč by se vám hříčka nelíbila. Asi sami tušíte, že to nebude extra zábava na sobotní večer, ale na pobavení se, když máte chvilku čas, je to tak akorát.