Pazoo 7

Je tu poslední díl Pazoo! Co nám asi tak přináší na závěr? Bude se nám líbit jeho labutí písěň? A nebo to bude brak a posedmé nastavená kaše?

Chtělo by to možná fanfáry. Zatím poslední série Pazoo je tu. Někteří z vás budou jistě oslavovat, jiní rádi nebudou a budou této řadě skládat hold. Buď jak buď, je tu Pazoo 7 přicházející na svět s několika symptomy a cejchy na čele, které mu nikdo neodpáře, to je jisté. Otázkou je, jestli třeba nepřinese na konec třeba něco nového, čímž by se s vámi rozloučil ve velkém stylu. Nechci vás dlouho napínat. Odpověď obsahuje dvě písmena. E a N. Odchod Pazoo tak spíše než loučení se pomalu již legendy mezi logickými hrami stává umíráním nebohého starce, který se snaží při své labutí písní oslnit ještě naposledy publikum tisíckrát ohraným vtipem.

Budu to jistě psát již posedmé a ten, kdo si vyzkoušel stáhnout některý z předchozích šesti dílů, pro úplnost- první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý nebo šestý, tak to již všechno zná, ale neodpírejme to vědění i těm, kdož si Pazoo všimli až nyní. Vězte tedy, že je to gameska, která je postavena na principu Sokobana, kdy se pomocí přesouvání určitých objektů propracováváte ke klíči a ke dveřím do další úrovně. Pazoo si vytvořilo jen tři prostředí. Zoo (posunujete zvířata), v jiném hýbete s barely a v tom třetím s figurkami. Jestliže jsem minule říkal třikrát bohužel, že jsme opět v prostředí Zoo, tak dnes bych to zřejmě musel říct asi desetkrát, ale to už bych byl trapný, tak od toho upustím. Ale autorům to vyčítám výrazně. Kdyby měnili herní prostředí častěji, dodali by svému dílku na atraktivitě. Ona to sice zábava je i tak, ale člověk má na jazyku pachuť něčeho odfláknutého. Že se tady nechtělo někomu moc se namáhat. Pazoo 7 tak vypadá jen jako prodloužení své předchozí části a to nejen vizuální stránkou jednotlivých úrovní. V podstatě to začne už hned po spuštění, úvodní obrazovka s menu je naprosto totožná (až na nedůležité detaily) s tou, která byla v šestce.

Jednotlivé úrovně také nezískaly žádný nový punc, obtížnost je střídavá a nedá se říct, že by byla těžká. Je průměrná, stejně jako tomu bylo od prvního dílu. Někdy se člověk dostane do menšího závaru, ale záhada je záhy vyřešena, neočekával bych, že by se zde zasekával někdo, kdo se nezasekával v některém z předchozích dílů. Žádné změny nenastaly ani v ovládání, kde by to naopak bylo asi nežádoucí. Pokud se nevyznáte v japonském menu, které tak odolává i zde překladu do angličtiny, tak první položka znamená novou hru, druhá pokračovat, kde jste při minulém spuštění skončili, pod třetí položkou si můžete vybrat start odkudkoli, pod čtvrtou se skrývá fullscreen a pátá znamená exit. O technickém zpracování jsem se již do jisté míry zmínil. Vizuálně je vše při starém, grafika úrovní, menu, vše jako bylo minule, tedy průměrně. Totéž platí i o zvukové úrovni a doprovodných melodiích. Co naděláte, Pazoo 7 skutečně působí jako kopie Pazoo 6 s trochu modifikovanými úrovněmi, ale jinak nečekejte žádné překvapení. Na závěr už nezbývá než říct, že král je mrtev, ať žije král. Kdo jím ale bude?