Lost Heroes

Logických her je pomálu, a tak je každý nový počin horlivě vítán. Co je Lost Heroes zač? Asi vás překvapím hned na začátku – je to titul z českých luhů a hájů. A k tomu ještě zábavný. Co víc si přát?

Logické hry si nikdy nezakládaly na skvělých vizuálních efektech, ba právě naopak – vždy sázely vše na kartu jedinou, a sice hratelnost. Lost Heroes tedy v tomto ohledu není pražádnou výjimkou, graficky neoslní, ovšem o to je lákavější hratelnost, kterou bych se nebál označit za návykovou. Přihlédneme-li na fakt, že Lost Heroes nenabídne příliš originální téma – jedná se o klasický remake stařičkého Sokobana – nebude nám zase až tak hej. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že jde o propagační hru jisté nejmenované telekomunikační firmy (však vy stejně z obrázků poznáte, o kterou jde :-)), bychom LH mohli označit za vcelku dobrý počin. Prostě titul mnoha tváři, už na první pohled.

Hlavní herní princip je vskutku jednoduchý. Na obrazovce máme dva roztomilé panáčky – pro přehlednost má každý z nich jinak zbarvené oblečení – jejich roztomilost ale končí v momentě, kdy zjistíte, že jsou to vrazi! Tedy samozřejmě ne v tom pravém slova smyslu, ale chlapíci to rozhodně nejsou mírumilovní, nedělají si hlavu z ničeho a prokousávají se k vítězství hlava nehlava. Do vínku jim byl dán um nikým nenapodobitelný. Dokáží dokonce i odpalovat bomby či pohybovat bednami. A o to tu právě jde – po herní ploše jsou rozmístěna malá písmenka, jejichž sbíráním se musíte prokousat až k nápisu „game over“ . Tedy pardon, to by bylo trapné veux pas zapomenout nezdůraznit, že Lost Heroes je i přes svůj anglicky znějící název ryze českým počinem! Vše je tedy pěkně v naší mateřštině a o to je požitek ze hry příjemnější. Bohužel si hru zase až tak neužijete, k dispozici je totiž pouhá desítka levelů, což v žádném případě není nikterak závratné číslo. Jednotlivé levely jsou totiž omezeny časově a jejich celkové zahrání zabere pouze pár minut – jednoznačně se tedy nabízí označení „logický rychlík“.

Jako závažný nedostatek se mi jeví přepínání mezi postavami – ano ovládáte obě dvě a věřte mi, že se při tom pořádně zapotíte. Ovládání je totiž vcelku kostrbaté a přiznám se, že jsem nejednou použil i horšího slovíčka, což je ale jiný příběh… Zůstane to mezi čtyřmi stěnami mého pokoje. Do světa ale musím vypustit následující zprávu: Lost Heroes vůbec není špatná hra, ba naopak – škoda jen toho ovládání a krátké hrací doby.