Xavier Rocket

Xavier je malý, nenápadný, ale zatraceně šikovný. Jeho rychlý pohyb, zbraň a skákání po stěnách ho dělá někým netradičním, díky čemuž se celá hra posouvá někam jinam od typických arkád ala Mario. Bude to však stačit k vašemu hráčskému uspokojení?

Klonovat Maria je dnes věcí jednoduchou, ale výsledek může někdy být opravdu otřesný. V tomto případě se připravte, že po vydání vašeho díla nebudete mít klidné spaní. A to hlavně díky neustálému kritizování z řad fanoušků Maria. Zkrátka to neberte jako dobrý nápad a na Maria zapomeňte. Dá se snad na něm ještě něco vylepšit?

Dnes bych se proto tolik Mariem nezabýval, neboť Xavier se od něj hodně liší a jediné, co se shoduje, je fakt, že v obou případech jde o arkádu. Začátek hry vám nabídne úvodní misi, která je pojata jako tutorial. Vyzkoušíte si ovládání, zbraně a dojdete do cíle. Ten je samozřejmě v každém kole a pokud chcete být úspěšní, neměli byste ho minout. V dalším kole se naučíte skákat po stěnách, na kterých se můžete i přichytit a rozmyslet si, kam se dál vydáte. Celkem vychytané, ale nic světoborného. Postupem času získáte pro svou postavu různé upgrady, s nimiž se to bude hrát o něco lépe. Levely se však dosti podobají a většinou jde stále o to samé: pár nepřátel, překážek a cíl.

Stereotyp je nepříjemnou vlastností, s níž se bohužel setkáte i v Xavier Rocket. Já osobně si pořádnou arkádu představuji rozhodně jinak a ne tak zjednodušelou. Většina protivníků mi přijde, jako by nepatřila ani do dnešní doby a je tak stupidní, že mě hra rázem přestala bavit. Jediné řešení v její originalitě bych viděl v již zmiňovaném skákání po zdech. Kdyby ho autor trochu rozvedl, možná by to bylo o něčem jiném...