Streemerz 2: Godspeed Towards Oblivion

Chlapík s hákem se opět objevuje na scéně a opět bude muset vynaložit extrémní úsilí, aby překonal překážky stojícímu v cestě. Princip zůstal stejný, grafika je lepší, tak pojďte do toho.

První díl vypadal jako parádní „oldschool“ titul, čemuž nasvědčovala především grafika a jednoduchá hratelnost. Z druhého rozměru jsme se tentokrát přesunuli do třetího a musím uznat, že se na to hned lépe kouká. Jednoduché ovládání zůstalo zachováno. Ono v podstatě muselo, vzhledem ke hře jako celku.

Hra v principu představuje překonávání všemožných překážek a nebezpečí, které v první řadě reprezentují černé/červené koule. V množství, v jakém se seskupují, vznikají skutečně ošemetná místa, která budete, říkám to upřímně a slušně, opakovat až do zblbnutí. A to zkrátka proto, že nemůžete skákat, budete jen používat jakýsi vystřelovací hák. S tím se budete odrážet od okolních stěn, přitahovat do vzduchu a zkrátka tak nějak pohybovat vzduchem. Váš hák ovládáte buď směrem vzhůru, nebo přímo před vás, stisknete-li šipku dolů.

Protože je průchozí otvor mnohdy úzký jak pas princezny Zlatovlásky, bude kladen důraz především na přesnost. Počet životů je neomezen, ale koho by bavilo pořád dokola opakovat totéž místo. Pocit frustrace se naštěstí nedostaví rychle. V levelech jsou rozmístěny spousty checkpointů a to tak dobře, že většinou se stejně objevíte u toho těžkého místa.