Rescue Tails

Rescue Tails jsou plošinovkou, které v názvu cosi chybí. Ano, je to slovo Sonic. Hlavní hrdina ježkoidního typu je typickým remake her se Sonicem v hlavní roli – skáčeme a dokonce grafika jako by originálu z … vypadla! Ale dnes je to hodně těžké…

První zvláštností Rescue Tails, které si určitě všimnete, je absence prstýnků. Pro ty z vás, kteří neví „vo-co-gou“ sděluji, že v Sonic originálu sbíráme zlatavé rotující prstýnky, které mimo bodového odhodnocení přináší našemu ježkovi i energetickou zásobu pro případ srážky s aktivními nepřáteli. Takže dnes to prostě o prstýnkách nebude.

Takže hrajeme (jak překvapivé) v kůži Sonica, který má decentní úkol v podobě záchrany přátel ze zajetí mocného strašného Eggmana (pana vejcovoda? :)) Začínáme s nabušeným energetickým štítem, který ubývá v případě styku (pro zavilé erotomany upřesňuji „v případě kontaktu“) s určitými kreaturkami. To znamená, že si musíme v každém levelu setsakramentsky hlídat tento ukazatel, protože energetická zásoba se nám doplňuje pouze při přechodu z jednoho do druhého. Hratelnost je dobrá, nicméně se mi zdá, že určité pasáže jsou přemrštěně až brutálně obtížné. Koncentrace pohybujících se sviněk na screenu totiž přesahuje likvidační schopnosti průměrného hráče. Grafika je standardně na výši, neboť se zřejmě jedná o „vykradeného“ Sonica díl 2 z komerční provenience (je to sice jen mé podezření, ale hodně blízké realitě).

Nebojte se, dá se to hrát. Kdo se bojí, nesmí do lesa, takže pokud si Rescue Tails nezahrajete, nezjistíte, zda jste dobří hráči či nikoliv.