Požírač

Klasika, klasika a jedině klasika. Předělávka věčného Pacmana z české programátorské dílny je tady. Nebudeme si namlouvat, že jde o něco převratného, ale přesto stojí zato pochválit zlaté české ručičky…

Je smutnou pravdou, že většina produkce freewareových her se v poslední době přesouvá do Německa. Naši západní sousedé chrlí nové a nové hry zadarmo jako na běžícím pásu, a je mi proto potěšením, když jednou za čas narazím na internetu na hříčku stvořenou zlatými českými ručirakami. Byť se jedná o další klon, do nespočetné rodiny Pacmanů (např. 3D PacMan Board)a nepřináší nic moc nového, tak domácí výrobek je domácí výrobek a za každý takový bychom měli děkovat.

Hlavním hrdinou je, jak už se v podobných hrách stalo tradicí, věčně nenajedená žlutá koule s šibalským úsměvem ve tváři. Abyste uspokojili její obrovský apetit, musíte pobíhat po obrazovce a vysbírat všechny jedlé předměty, které se v levelu nacházejí. Jedná se o vejce a jejich počet je kolo od kola různý. Není pravidlem, že čím vyšší level tím více vajíček musí Požírač spořádat. Ne, obtížnost se zvyšuje i jinak. Ve hře sice nepobíhají žádní krvežíznivý nepřátelé, zato se komplikuje uspořádání zdí. Jak jste jistě správně usoudili, tak pokud do některé ze zdí, nebo do kraje obrazovky, narazíte, váš hrdina půjde na pravdu boží, proto musíte být hodně opatrní. V prvním kole je jen jednoduchá zídka, zatímco v těch dalších narazíte na čím dál složitější bludiště. Prokličkovat jimi a přitom do ničeho nenarazit chce už pořádnou dávku štěstí a rychlých reflexů.

Díky těmto faktům je zřejmé, že autor nevytvořil čistého PacMana, ale inspiroval se i jinou legendární hrou, a to nezapomenutelným hadem. Jediný rozdíl spočívá v tom, že naše žlutá koule zůstává stále stejně velkou žlutou koulí a neprodlužuje se po každém snědeném vejci. Dalším dobrým nápadem, za který stojí programátoru Davidu Havlíčkovi poděkovat, je hojný počet kol, jimiž hru obdaroval. Je jich celkem 71 a pořadí, ve kterém je budete po sobě hrát, můžete libovolně měnit v přehledném menu. Jednoduše komfort

Nakonec recenze se, jak už je zvykem, pustím do zhodnocení technických parametrů hry. Je mi líto, že musím být na závěr poměrně kritický, ale bohužel grafika Požírače spadá spíše do období před pěti lety. Černé pozadí, žlutá koule, bílá vejce a různobarevné stěny. Kdyby si autor trochu vyhrál s texturami, nebo občas přidal dobrý zvuk, bylo by ctí vám dnes popisovat jednoho z nejlepších českých PacManů. Díky těmto faktům se jedná spíše o průměrnou hru, která určitě chvíli potěší, ale nezabaví na dlouhé hodiny. Škoda!