PacManiac

Stařičký Pacman se vrátil! Určitě si říkáte, že jste už něco podobného slyšeli. A není divu, protože klonů této legendy je opravdu hodně. Pacmaniac ale přináší jednu podstatnou inovaci, za kterou můžeme být rádi, že ho máme!

Když se podíváte na název dnešní recenzované hry, jistě vám probleskne hlavou, že jde „jen o další klon slavného Pacmana“. Máte pravdu, ale ne tak docela. Slovíčko „jen“ by nebylo zcela na místě, neboť autor Pacmaniaca sice zkopíroval námět a pokouší se tak využít popularity malého žlutého mužíčka, ale jinak přináší řadu novinek. Začít můžeme hned zostra tou největší změnou – 3D zpracováním. Ač obvykle bývá ve starých 2D arkádách třetí rozměr spíše na škodu, v tomto případě naopak hře vysloveně prospívá. Hratelnost tak nabrala na novém rozměru, a to doslova. ;)

Co se hratelnosti týče, zůstalo vše naprosto beze změny. Opět se tedy převtělíte do velké žluté koule, jež si říká Pacman, a vaším úkolem je sesbírat všechna žlutá kolečka, která se nacházejí v místnosti, v níž aktuálně jste. Má to však samozřejmě hned několik háčků: životy máte pouze tři a pravidelně vás o ně připravují různé pasti a také armáda nebezpečných duchů. Smrt nastává rychle, stačí, když se ducha jen dotknete, nebo když do pasti vjedete sebemenší částí těla. Do dalšího levelu vás však hra nepustí, dokud nevysbíráte všechna kolečka. To je ale mnohdy úkol prakticky nemožný, protože nepřátel je v každé lokaci nepřiměřené množství a mnohdy vám pěkně zatopí. Na druhou stranu: lepší motivaci v dalším hraní snad ani nemůžete mít. Levelů je přitom k dispozici nepřeberné množství; každý se samozřejmě liší nejen vizuálně, tedy prostředím, v němž se odehrává, ale také co do kvantity nepřátel. Zpočátku s duchy nebudete mít nejmenší problémy, je jich relativně málo a budete se jen tak protloukat lokacemi a sbírat žluté puntíky. Postupem času ale začne přituhovat, duchové naberou na síle… A o zábavu je postaráno. Příjemná je i další drobná inovace. Duchům se můžete bránit! Nemáte samozřejmě k dispozici žádnou zbraň či něco podobného, ale v lokacích se čas od času najdou balónky, které z vás na několik sekund udělají nepřemožitelnou bytost. A vypořádat se potom s několika duchy, není problém.

Určitě si teď říkáte, že de facto všechno, co jsem výše popsal, jsme tu měli už stokrát. Musím vám dát zapravdu, zároveň ale také podotknout, že ve 3D to vypadá asi stokrát lépe než v původním dvojrozměrném zpracování! Stačí se podívat na okolní obrázky. Pochválit musím rovněž kameru, která je vždy tam, kde by být měla – neskáče, nemyká se a nabízí úžasný přehled o tom, co se kolem vás děje. Stejně výtečné jsou i audio prvky, z nichž vyniká hlavně pohodová hudba, navozující „tu správnou atmosféru“. Pozadu nejsou ani zvuky. Suma sumárum jde o vynikající titul, který by rozhodně neměl chybět ve sbírce nejen fanoušků Pacmana. Hra vám vydrží zatraceně dlouho, navíc nabídne ještě skvělou hudbu a také povedenou grafiku… Pár bodíků z výsledného hodnocení jsem sundal jen kvůli otřelému námětu.