Nexter

Oblíbenost zajíců (nejlépe zelených) coby hlavních hrdinů plošinovek začala nejspíše s legendárním Jazzem Jackrabbitem. I dnes, po tak dlouhé době, zajíce, který na rozdíl od Jazze nemá jinou zbraň než vlastní nohy, můžeme provádět přes různé nástrahy pryč z úrovně.

Byl jsem docela překvapen, když mi došlo, že v téhle hře se nebude střílet ani jinak bojovat. Tedy abyste pochopili, nejsem nijak závislý na střílení, jenže Nexter vypadá ze screenů tak jednoduše, že by jenom se skákáním prostě nemohl být zábavný. Ve hře tomu tak naštěstí není a většina levelů je vcelku zábavně navržená, navíc i technické zpracování působí v pohybu o mnoho živěji – v pozadí hraje vcelku líbivá hudba, po levelu poletují ptáci, zvuky taky nepůsobí úplně špatně a zajíc je hezky dynamicky naanimovaný.

Bohužel je ale hra tvořena v gamemakeru a my tak můžeme vidět, jak omezený zatím je co se týče 3d grafiky – tím ho nechci zatracovat, ale musíte uznat, že si ještě chvíli počkáme než v něm bude možno tvořit kvalitní 3d hry. Zpátky ale k tématu – mluvím především o tom, že všechny plošinky jsou jen otexturované pravidelné krychle a že všechno ostatní, co není složeno z krychlí/kvádrů (či občas jiných elementárních tvarů jako například válce), jsou jen dvourozměrné sprity. Tím nechci říct, že by byly ošklivé – ony jsou zpravidla nakresleny docela hezky, jenže nemůžu si odpustit otázku, proč autor radši neudělal celou hru dvourozměrnou, kde by pak grafické možnosti byly mnohem větší?

I tak je ale Nexter zábavnou hrou, která na chvíli zabaví a potěší občasnými záludnými nápady v level designu (i když i ten by mohl být lepší, protože se většinou jedná o překvapení, které napodruhé již v pořádku projdete), svižností hry i vcelku pěknou zvukovou stránkou.