Megaman: Return of Evil

Postava Megamana je všeobecné známá. Malý komixový panáček obvykle bojuje s nepřátelskými kreaturami, ale v dnešní hře budeme místo střílení spíše hodně skákat. Autor pojal téma jako plošinovku s Máriem, takže pokud si chcete užít, vítejte.

Když se na dnešní hru podíváte z prvního pohledu, možná že se zeptáte, proč ode mne dostala v hodnocení více než 70%. Neděste se, vše v dalších řádcích podrobněji vysvětlím.

Po spuštění hry jsem se mírně řešeno zhrozil nad jednoduchou grafikou, která mi tak nějak nepasuje k tématu Megaman. No, ale dal jsem se na vojnu, recenzovat se musí, takže jsem se pustil do hraní. A ejhle! Ono se to dá hrát! Pominu-li příjemnou hudbu linoucí se z mých decentních reproduktorů (bohužel, jen jedna skladba, ale zato fakt hezká…), hratelnost mne po prvním levelu dostala. Vyváženě proskakujeme skrze nástrahy, které pro nás autor připravil, vyhýbáme se poletujícím hříbečkům, příšerkám či dalším prďolům, kteří měli odvahu se nám postavit. Na konci každého světa, kterých je ve hře opravdu pěkných 16 po 4 levelech (wow!!! 64 levelů celkem!!!), na nás čeká nějaký ten Boss (pro ty z vás, kteří nemají zkušenost s klasickými plošinovkami se jedná o opravdu tuhou příšerku, kterou je potřeba umlátit, rozstřílet či jinak vyeliminovat za účelem dosažení dalšího levelu).

Jasná volba, pánové a dámy! Stáhněte a zahrajte si to. Neděste se zvláštní miniaturní grafiky a soustřeďte se na hraní. Pak dosáhnete příjemného uspokojení ve smyslu - jak se tak říká - „pure gaming“.