Gregg The Egg

Než kliknete, uvědomte si jednu věc. Ta grafika je řízlá minimalizmem, ale je dobrá, i když nijak extrémně. Ovšem na tom nezáleží, protože na prvním místě je vždy hratelnost, že ano? A ta je skvělá, plná nápadů, docela obtížná, avšak velmi návyková.

Tedy, ve hře Greg The Egg hrajete za jakési nedonošené stvoření, které následkem nějaké nehody (či hody) vypadlo ze svého vejcete (může tedy vůbec být nedonošené?) a snaží se tedy tak nějak odkutálet do bezpečí. Což je problém, protože spadlo náhodou přímo doprostřed obřího dvourozměrného labyrintu plného obligátních nástrah a občas i potvor. No a zde se jej ujímáte vy a pomáháte mu se z něj dostat. Ovšem Gregg na začátku neumí ani skákat. Což je skvělé, protože v průběhu celé hry budete získávat nové a nové schopnosti jako například vyšší skoky, úder do země, kterým prorazíte některé kostky, či užívání mapy. Konkrétně ona mapa se vám bude velice hodit, protože celý herní svět je jeden obří level, ve kterém není těžké se ztratit. To je mimochodem taky výborný nápad, protože na některá místa se podíváte několikrát a pokaždé na nich díky novým schopnostem objevíte něco nového.

Na objevování nových věcí je vlastně založena celá hra – potvory téměř nepotkáte, grafika je velmi jednoduchá, ovšem setkáte se se spoustou nápadů, které zajímavě mění hratelnost a opravdu silně vás připoutají k monitoru. A připoutají vás na dlouho, protože hra je velice obtížná a což je jen dobře. Ta herní doba kterou můžete vidět na screenech mimochodem nezapočítává loadování, tzn. opravdová délka hraní je zhruba desetkrát delší. A co je zvláštní, Gregg The Egg mě ani pak neomrzel a stále se snažím dostávat přes další a další překážky, což u freewarovek nebývá zdaleka pravidlem. Chápu, že grafické zpracování asi dost lidí neocení, ovšem na druhou stranu se o něm opravdu nedá prohlásit, že je ošklivé. Je jen jednoduché a to mně osobně nevadí. Zvuků si ani nevšimnete, což je docela škoda, na druhou stranu si říkám, že kdybyste například museli poslouchat nějaký zvuk při každém výskoku (jak to v některých hopsačkách bývá), bylo by to jen na škodu. Celou hrou vás provází jedna jediná hudební smyčka, která je sice velmi zdařilá, ovšem přeci jen se po čase oposlouchá (ačkoliv mně to trvalo přes hodinu, což je vzhledem k její délce velice obstojné). Asi už nemá cenu, abych se pokoušel o hře dále rozepisovat, pokud vám hopsačky vyhovují, rozhodně ji stáhněte a pokud ne, pravděpodobně by vás nechytla ani kdyby měla ultramoderní grafiku.